Slevy nejsou zadarmo. 'Kvůli ceně se snižuje kvalita,' vysvětlují analytici

4. únor 2018
Sleva

Akce na zlevněné výrobky nebo dokonce nabídky jedna plus jedna zdarma si musí obchodníci spočítat tak, aby ve výsledku o žádné peníze nepřišli. Slevové akce tak mají hlavně nalákat zákazníky. Nízkými cenami ale pak trpí výrobci nebo dodavatelé. I když podle Svazu obchodu a cestovního ruchu slevová mánie v Česku slábne, Češi zůstávají přeborníky v nakupování v akci v celé Evropě.

Roztočená slevová spirála se v Česku zpomaluje. Alespoň podle Svazu obchodu a cestovního ruchu a společnosti GfK. Hlavně zásluhou růstu ekonomiky a zvyšování mezd. Díky vyšším příjmům si někteří spotřebitelé dopřejí kvalitnější a tím pádem i dražší zboží. A na slevy tak alespoň trochu přestávají slyšet. Neplatí to ale pro všechny.

„Vždycky když nám v domácnosti něco chybí, tak se díváme do letáků a postupně to hlídáme. Tam kde toho mají samozřejmě nejvíc, pro jednu věc nepojedeme. Hodně kupujeme takhle kafe, mlíko,“ vysvětlují dvě Jaroslavy, matka a dcera.

Podle marketingového ředitele konzultační společnosti Acomware Ondřeje Klegy za ohýbání trhu můžou prodejci. I když podle posledních dat společnosti GfK se podíl nákupů ve slevách snižuje.

„Vloni jsme poprvé zaznamenali historický zlom, kdy poprvé po letech ten podíl začal klesat a to je velmi podstatná signál. Také pozorujeme, že se snížila průměrná úroveň poskytovaných slev,“ říká ředitel společnosti Tomáš Drtina.

Slevy škodí trhu

Podle společnosti GfK slyší na slevy hlavně starší zákazníci. Podle letáků nakupovala předloni polovina lidí ve věku od 61 do 69 let. A obchodníci to moc dobře vědí. Aby nalákali zákazníky do obchodů, připravují každý měsíc stovky různých slevových nabídek.

Jenže právě takové praktiky škodí trhu. Alespoň podle výsledků loňského Retail summitu, který patří mezi tři největší obchodní konference v Evropě. Navíc akční zboží, které nabízejí obchodníci, ničí podle Miroslava Koberny z Potravinářské komory nejen dodavatele ale i spotřebitele.

„Dodavatele to ohrožuje tím, že řetězce vyžadují neustále nižší a nižší cenu. Takže jsou někde reálné náklady, které každý výrobce má a my se dostáváme na a pod úroveň těchto nákladů v ČR. Spotřebitele to ohrožuje tím, že dostává za své peníze stále nižší kvalitu. Takže se šetří na surovinách, přidávají se náhražky, snižuje se podíl kvalitních surovin,“ vysvětluje Koberna.

Doprava zdarma?

Zdarma ale není třeba ani doprava zboží z e-shopů, i když ji deklarují. Někteří obchodníci cenu za dopravu promítnou do konečných cen zboží, jiní si zase náklady započítají do svých marží, vysvětluje marketingový ředitel konzultační společnosti Acomware Ondřej Klega.


„Někteří se snaží získat zákazníka dlouhodobě, není to jen to, že mu chtějí levně nebo výhodně prodat produkt, ale chtějí s tím zákazníkem pracovat i do budoucnosti. To znamená, že náklady spíš berou na sebe. Někteří obchodníci se zase snaží skrytě všechny náklady dát do té konečné ceny a je jim jedno jestli se ten zákazník k nim vrátí nebo ne,“ vysvětluje Ondřej Klega.

Ani vyzvednutí zboží z e-shopu v kamenné výdejně ale není u mnoha prodejců zdarma. Obchody si účtují poplatek, většinou v řádu desítek korun.

„Mezi dalšími mohou být třeba dnes už zakázané igelitové tašky. Spousta řetězců se také soustředí na tematické akce pro zákazníky, kdy zdarma získávají nějaký vzorek nebo dárek a samozřejmě tyhle náklady je také potřeba brát v potaz při výpočtu finální marže,“ přidává další příklady Ondřej Klega.

Podle spotřebitelského průzkumu společnosti Acomware z loňského roku porovnává čtvrtina zákazníků přímo při nákupu v kamenných obchodech ceny s internetovými obchody. Jde hlavně o zboží jako je elektronika nebo třeba kosmetika.