Školáci se nově učí povinně dva cizí jazyky. Některým učitelům se to moc nelíbí

Jakub s Ondrou, kteří navštěvují jihlavskou Základní školu Seifertova, se španělštinu - tedy druhý cizí jazyk - začali učit už loni. „Je to asi nejjednodušší. A neplete se to tak s ničím,“ svěřili se chlapci, proč si vybrali právě ji.

Zatímco kluci zvládají druhý cizí jazyk, který je na Základní škole Seifertova povinný už několik let, s přehledem, ne všichni mají takový talent. I proto mají ze zavedení druhého povinného cizího jazyka strach učitelé na Základní školy ve Štokách na Havlíčkobrodsku.

„Myslím, že mít dva cizí jazyky na základní škole, kde je spektrum žáků široké - od těch opravdu slabších až po nejtalentovanější, není pro všechny vhodné. Určitě bych posílila třeba hodiny anglického jazyka nebo toho prvního jazyka. A němčina nebo jiný druhý jazyk není dobré řešení,“ tvrdí angličtinářka Iveta Vincencová.

Stejný názor má také její kolega - němčinář Roman Vařejčka. Podle něj druhý cizí jazyk u nich ve škole zvládne pouze třetina dětí. Bude tomu proto muset uzpůsobit výuku.

„Budu se snažit učit víceméně hrou. Aby je to bavilo, aby to nedělali jen proto, že to dělat musí. Tak doufejme, že se chytnou trošku. A já si myslím, že už z pozice toho, že je to druhý jazyk, budu trošku benevolentní,“ doplňuje Vařejčka.

Ministerstvo školství, které zavedlo druhý cizí jazyk do osnov jako povinný, se hájí tím, že pouze reaguje na trendy ve vzdělávání.