Šípek je nejzdravější plod podzimu
Šípek zná snad každý, není tedy nutné jej dlouze představovat. Jedná se o nenáročný skromný keř, ale běda tomu, kdo si jej přinese do zahrady a nehlídá, jak se rozrůstá. Zanedlouho totiž dokáže zaplevelit celou zahradu. Proto se u nás ani průmyslově nepěstuje, jeho spotřebu bohatě pokryjí volně v přírodě rostoucí rostliny.
Ideální čas na sběr je konec září až říjen. Vyražte nejlépe za suchého a slunného počasí. Tehdy můžete předpokládat nejvyšší obsah vitamínu C. Sbírejte tvrdé červené nebo oranžové šípky bez stopek. Vyhněte se přezrálým. Ty jsou sice sladké, ale na zpracování nevhodné.
Šípky a jejich léčivé účinky znali už naši dávní předkové, v každé horské chalupě musel být pytlík s nasušenými šípky a jejich odvar byl vítaným zdrojem vitaminů. Plody růže šípkové obsahují třísloviny (2 až 3 %), invertní cukr (10 až 14 %), sacharózu (2,5 %), pektin (11 %), kyselinu citronovou a jablečnou, stopy vanilinu, silice, flavonoidy, kyselinu nikotinovou, vitamin C (0,5 %), vitaminy B, vitamin K, karoten, fosfor, vápník, draslík, hořčík a další.
Léčivá moc šípku
Šípek se používá především pro své blahodárné účinky na močové cesty, snižuje množství cholesterolu, používá se jako podpůrný prostředek při léčbě aterosklerózy, ledvinových a žlučových kamenech, při blokování tekutin v těle. Nejvíce se ale používá jako prostředek ke zvýšení odolnosti organismu na lokální a celkové infekce a intoxikace je totiž významným zdrojem vitamínu C, zejména pro zimní období. V lidovém léčitelství se používá i například při silné menstruaci nebo hemeroidech. Asi nejrozšířenější použití je čaj.
Správné sušení
Po té co si šípky přinesete domů, je usušte nejlépe umělým teplem do teploty 60 °C Celsia. Při pomalém sušení a vyšší teplotě šípky rychle ztrácejí vitamín C. Dobře usušené šípky mají oranžovou až červenou barvu, nakysle sladkou a svíravou chuť a slabou ovocnou vůni. I usušené šípky ale neskladujte další zimu, zbytečně byste se připravili o vitamín C.
Recept na šípkovou marmeládu
Kromě sušení na čaj se šípky nejčastěji nakládají na přípravu šípkového vína, případně pálenky, ze šípků dělali babičky také likér, ale hlavně marmeládu. Dnešní hospodyňky od její výroby často odrazuje pracná metoda vyloupávání jadérek s „chloupky“. Některé recepty ale radí jednoduše šípky rozvařit a ještě teplé propasírovat. Získané pyré pak už jen smícháte s cukrem a provaříte. Šípková marmeláda najde uplatnění ve vánočním cukroví i zvěřinové kuchařce.
