Rybí dům v Chotěbuzi představuje pestrobarevné rybky, mořské dravce i obyvatele našich řek

9. květen 2022

Největší audioportál na českém internetu

Rybí dům v Chotěbuzi | Foto: Naďa Čvančarová, Český rozhlas

Rybím domem v Chotěbuzi nás provedla jeho zakladatelka Jana Szotkowská

Pokud vás vaše toulky někdy zavedou do Chotěbuze v Moravskoslezském kraji, skoro na česko-polské hranici, můžete navštívit tamní Rybí dům a užít si báječnou pestrobarevnou podívanou v podobě rozmanité plejády našich i cizokrajných ryb. Čekají tam na vás akvarijní rybičky, mořští dravci i známé druhy ryb našich řek.

V menších akváriích, která hýří barvami od žluté a oranžové, přes červenou a fialovou, až po zelenou, modrou a hnědou, jsou k vidění jak běžné, tak i netypické druhy vodních živočichů. Včetně například axolotla mexického, zvaného vodní dráček, což je obojživelník se světlým hladkým trupem a nožičkami. Zaujmou ale také kostlín skvrnitý, nožovec velký, krunýřovec, muréna, ploskozubec nebo anténovec.

V další části expozice se pak vyjímají v obřích akváriích sladkovodní ryby, které pocházejí z našich řek a rybníků – kapři, štiky, cejni, sumci, líni, amuři i jeseter. Atraktivní obří akvária sahají přes dvě patra. V horní části si mohou návštěvníci ryby nakrmit, dole pak pozorovat život ryb pod hladinou. Podobně jako v běžné přírodě v rybníce nebo v jezeře.

Rybí dům v Chotěbuzi

Akvarijní centrum je v Rybím domě otevřené po celý rok, a to každý den kromě pondělí. Jeho návštěvu mohou zájemci spojit v rámci výletu také s prohlídkou nedalekého Archeoparku v Chotěbuzi, který patří k nejvýznamnějším pravěkým a raně středověkým památkám Těšínského Slezska.

Rybí dům v Chotěbuzi

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.