Romantická Židova strouha u jihočeské Bechyně se stala kulisou pro řadu známých filmů a pohádek

Potok, lidově zvaný Židovka, je dlouhý přes dvacet kilometrů a právě u Bechyně ústí do řeky Lužnice. Samotný potok ale pramení jinde, nedaleko obce Bzí. Ovšem jeho nejzajímavější částí je právě poslední zhruba pětikilometrový úsek před soutokem s Lužnicí.

„Židova strouha je krásný potok, krásné prostření, jsou to skály, divoká příroda, zurčení vody, ptáci, v zimě nádherné a obrovské rampouchy, někdy vhodné až k lezení, když hodně mrzne,“ říká Jolana Syblíková z bechyňského infocentra.

Židova strouha vytváří pod Bechyní romantický kaňon s rozeklanými skalami a jeskyněmi. Zejména jeho poslední úsek má neopakovatelnou atmosféru. Vede jím žlutá turistická značka, která od soutoku s Lužnicí pokračuje dál až do Bechyně. Turisté by se k Židově strouze měli vydávat především za pěkného počasí. Potok je totiž nutné několikrát přebrodit, což po vydatných deštích a za vysokého stavu vody není snadné.

Na písečné mělčině vzadu uprostřed stávala filmová dekorace mlýna při natáčení Čertovy nevěsty|foto:Zdeněk Zajíček, Český rozhlas

Podle čeho získala Židova strouha své jméno, se dnes přesně neví. Martina Sudová z muzea v Týně nad Vltavou připomíná, že existuje několik různých verzí a pověstí. Dvě pověsti zmiňují Židy. „Jedna se týká Židů bechyňských, druhá Židů z Týna nad Vltavou. Obě hovoří o tom, že Židé byli vysídleni z těchto měst a schovali se v kaňonu té nepřehledné strouhy. A protože se tak zachránili, bylo údolí pojmenováno podle nich,“ vysvětluje.

Další verze je podle Martiny Sudové méně pravděpodobná. Tvrdí totiž, že se strouha původně nejmenovala Židova, ale Žitova - podle Žita, kouzelníka krále Václav IV.