Rekonstrukce historického domu musí korespondovat s moderní dobou, říká architekt Zdeněk Daniel
Malba se stala hned po architektuře a designu interiéru jeho druhým koníčkem. Není proto překvapivé, že se architekt Zdeněk Daniel v posledních letech zaměřil svou výtvarnou tvorbu převážně na kresbu historických domů. V jeho malbách můžeme najít i dnes už neexistující jablonecké domy.
„Tady na tomto místě v Jablonci stávaly domy, které jsem kdysi nakreslil. Proces mého tvoření, kreslení trvá 25 až 30 let. Zvolil jsem si tenkrát za téma Jablonec, který se samozřejmě vyvíjí. Proto tady už ty domy, které jsem tu kreslil, dnes nestojí. Buď jsou zbourané nebo rekonstruované. V podstatě jsem vytvářel historický dokument,“
vypráví o své tvorbě architekt Zdeněk Daniel. V současné době se věnuje především abstraktnímu umění:
„Postupně jsem si vypracoval jistý náhled na věc. Moje poslední kresby jsou proto spíše pocitové než dokumentační. Maluji teď hodně větší formáty akrylem. Koncem roku jsem měl v Německu, kousek od Jablonce v Žitavě, výstavu, kde byly moje nové malby, které jsem lehce doplnil starými věcmi tak, aby byl vidět průřez mé tvorby. Byly tam i nové kresby Jablonce plus nové abstraktní nebo tematické věci týkající se akrylové malby.“
V profesním životě se zabývá především architekturou a designem, kterému se věnuje od 15 let. Tehdy měl za sebou coby začínající designer první navrhnuté interiéry:
„Chodil jsem na uměleckou průmyslovku, na večerní kreslení k profesorům Jiřímu Nepasickému a k Jitce Jelínkové. Během toho jsem se zabýval historií Jablonce, historií celkově. Chodil jsem soukromě na dějiny architektury. Vzdělával jsem se sám, protože mě to zajímalo.“
I rekonstrukce historického domu musí podle Daniela korespondovat s dnešní moderní dobou:
„Když navrhujete prostor ve starém domě z 18. či 19. století, měly by tam zůstat zachovány myšlenky té doby. Stejně tak se to ale musí pojmou i z dnešního hlediska.
Pro pana Daniela je důležité projekt nebo dům dostatečně navnímat:
„Čím víc je objekt rozsáhlejší, tím více lidí do něj vstupuje – projektant, statici, stavaři, elektrikáři, atd. Mě jako architekta práce někdy natolik osloví, že to mám vymyšlené přes noc. Někdy mi to ale trvá i několik měsíců.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
