Řád svatého Huberta spojuje myslivost a víru. Sídlí na Kuksu a ctí mysliveckou etiku i tradici

27. prosinec 2024

Víte, že existuje Řád svatého Huberta? Svatý Hubert je patronem jezdců, střelců, lovců a myslivců. A právě myslivce Řád svatého Huberta sdružuje. Má velmi vzácnou historii. Je to odkaz Loveckého bratrstva založeného v roce 1695. Sídlí na Kuksu ve východních Čechách.

Řád svatého Huberta je spojený se jménem hraběte Františka Antonína Šporka. Propojuje dohromady víru a myslivost. A co je povinností takového rytíře Řádu svatého Huberta?

Svatohubertská troubená mše je na Kuksu pojem

„Povinností rytíře je být řádným členem řádu, být přítomen na řádových akcích. Máme zasedání každý rok na jaře, v předvečer výročí hraběte Františka Antonína Šporka. A pak podzimní zasedání na svátek svatého Huberta. Při té příležitosti pořádáme v kapli svatého Huberta na Kuksu Svatohubertskou troubenou mši, kde pasujeme a přijímáme nové členy. Jsme samí myslivci a máme mezi sebou i řádové sestry, které se věnují myslivosti. Působíme nejen v Čechách, ale i v Polsku a na Slovensku,“ říká Pavel Hubert Veverka, rytíř Řádu svatého Huberta.

Cesta na zahradě v Kuksu je lemovaná sochami

Řád svatého Huberta má sedmistupňové členství. Začíná to postulanty – tedy zájemci o seznámení s Řádem svatého Huberta. Pak přijdou na řadu novicové, členové s dočasným slibem, členové s věčnými sliby, rytíři-komtuři, pak následuje Rada mistrů a velmistr. Sídlo mají na Kuksu ve východních Čechách.

Řád svatého Huberta navazuje na myšlenky a odkaz Loveckého bratrstva založeného v roce 1695 v Lysé nad Labem Františkem Antonínem hrabětem Šporkem. Hrabě se tak stal jeho prvním velmistrem.

Tento řád uznal císař Karel VI. dne 3. 11. 1723 a byl zapsán se do knihy držitelů Řádu svatého Huberta. 

Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.