První dům z podhoubí v Česku: v Jihlavě vyrostla stavba z přírodního materiálu

Na první pohled připomíná uměleckou instalaci, ve skutečnosti jde ale o důležitý milník v oblasti udržitelné výstavby. V Jihlavě vznikl první dům v Česku, při jehož výstavbě byl použit mykokompozit, materiál na bázi podhoubí. Domek zaujímá kolemjdoucí na Masarykově náměstí, kde bude k vidění už jen do konce pátku, poté se přesune do Pardubic.

V Česku vznikl první domek postavený za využití materiálů z podhoubí|foto:Tereza Pešoutová, Český rozhlas

Za projektem stojí společnost Mykilio, která se specializuje na vývoj a výrobu produktů z mycelia. Podle spoluzakladatele firmy Matěje Róta jde o materiál s velkým potenciálem, je totiž biologický rozložitelný, nehoří, dobře izoluje a oproti syntetickým materiálům se dá i kompostovat.

„Podhoubí samozřejmě nenahradí polystyren úplně všude, třeba u panelákových izolací to není ideální. Ale v menších stavbách, interiérových doplňcích nebo jako akustická izolace může být skvělou alternativou,“ vysvětluje Rót.

V houbovém domku je mykokompozit použit nejen jako výplň stěn, ale také jako součást interiéru. „Navrhovali jsme stoličky, kde jsme nechali houbu srůst se dřevem. Vznikl z toho zajímavý, pevný a netradiční kus nábytku,“ popisuje designérka Karolína Petřeková.

V Česku vznikl první domek postavený za využití materiálů z podhoubí|foto:Tereza Pešoutová, Český rozhlas

Využití mycelia je ale zatím omezené hlavně kvůli výrobní kapacitě a ceně. Materiál se v současnosti vyrábí v malém objemu a pro širší využití je potřeba stabilní dodavatel surovin. Firma tak hledá partnery například mezi fastfoodovými řetězci, od kterých by mohla odebírat papírové kelímky, dřevěné příbovy nebo i tabákové odpady jako substrát pro růst podhoubí.

Překážkou je zatím i nedostatečná připravenost trhu. „Spousta firem říká, že je to zajímavé, ale že se ozvou, až to budeme mít hotové. Jenže my ten trh potřebujeme právě teď, abychom mohli růst,“ říká Rót.

Mycelium má oproti běžným materiálům některé unikátní vlastnosti – kromě biologické odbouratelnosti například při požáru prakticky nehoří, ale jen pomalu doutná. To může v krizových situacích znamenat cenné minuty navíc.