Přijďte uctít oběti 7. října. Nad čím přemýšlet na Jom kipur? A jak přiblížit Franze Kafku dětem?

6. říjen 2024

Podpořte Izrael na Staroměstském náměstí. Zamyslíme se nad svátkem Jom kipur. A jak mluvit s dětmi o Franzi Kafkovi?

Tajemník FŽO: Před rokem se náš svět otočil naruby

V pondělí 7. října si připomeneme první výročí událostí, které zcela jistě změnily židovský, ale možná i celý svět. Ten den útočníci z Hamásu zavraždili přes 1100 nevinných osob. Další tisíce zranili a 251 lidí, včetně malých dětí, odvlekli do Pásma Gazy. 97 z nich teroristé stále drží. Česká Federace židovských obcí a JCC Prague proto přesně po roce uspořádají na pražském Staroměstském náměstí od 18 hodin veřejné pietní shromáždění. Uvádějí ho mottem: „Nikdy nezapomeneme, spolu a silnější“. Na podrobnosti jsme se zeptali tajemníka federace Michaela Pelíška.

„Je potřeba si uvědomit, že to, co se stalo 7. října, byl nejhorší masakr Židů od dob holokaustu,“ říká Pelíšek a pokračuje: „Bude to pietní vzpomínkové setkání, kde se pokusíme vyjádřit, že to, co se stalo, nám není jedno. Připomeneme si a uctíme oběti a vzpomeneme také na unesené, protože těch je stále ještě v Gaze zhruba stovka. A v neposlední řadě chceme také vzdát hold těm hrdinům, kteří v ten den neváhali obětovat vše. Chceme, aby to bylo také vyjádření sounáležitosti obyčejných lidí vůči obyčejným lidem. Zazní proto osobní svědectví, bude tam hudba a také modlitba.“

Proč se vlastně Federace židovských obcí rozhodla takové shromáždění uspořádat? „Před tím rokem se náš svět otočil úplně naruby. Je potřeba si to připomenout, je potřeba nezapomenout a je potřeba vyjádřit odhodlání, že nás ani takováto tragédie nemůže zlomit. Vychází z celé židovské komunity a vlastně nejen z ní, obrací se na nás spousta lidí, kterým není lhostejné to, co se stalo. A máme v tom podporu i od spousty nežidovských organizací, včetně křesťanských církví. Za to jsme velmi rádi a jsme za to vděční,“ dodává Pelíšek.

Jak tedy podle něj útok ze 7. 10. změnil židovský svět? Česko na oficiální úrovni Izrael stále silně podporuje, říká se, že na rozdíl zemí v západní Evropě je naše společnost obecně k Izraeli přátelská. Je to pořád pravda, nebo 7. říjen nějak proměnil i celé Česko?

Poslechněte si celý rozhovor s Michaelem Pelíškem.

Modlitba na Den smíření i píseň          

Nejvýznamnější den židovského roku je už za dveřmi. S příchodem 10. dne měsíce tišri, který letos připadá na pátek 11. října, začne Jom kipur, Svátek smíření. Ten završuje 10 dnů pokání, během nichž se rozhoduje, kdo bude, nebo nebude zapsán do Knihy života. Hovoří o něm Leo Pavlát.

Ten mluví o tom, že při kajícné bohoslužbě na Jom kipur zaujímá zvláštní místo jedna modlitba: „Podle tradice je jejím autorem mučedník, rabi Amnon z Míšně z 11. století. Tak jako pastýř zkoumá každou svou ovci, praví text, právě tak Bůh soudí skutky člověka a rozhoduje, ,kdo ze světa odejde a kdo se uzdraví. Kdo bude živ a koho popraví. Kdo je v konci a kdo není, kdo uhoří a koho utopí. Kdo mečem a kdo divou zvěří, kdo hladem a kdo žízní. Kdo v bouři, kdo onemocní, koho oběsí, koho ukamenují, kdo zůstane a koho vypoví. Kdo bude žít v klidu a kdo zešílí, kdo bude žít v míru, kdo v utrpení. Kdo bude povýšen a koho srazí, kdo zbohatne a kdo vše ztratí.‘“

„Přesně před půlstoletím inspirovala tato modlitba kultovního kanadsko-židovského zpěváka Leonarda Cohena k písni Who by fireKdo ohněm,“ dodává Pavlát. Cohen ovšem podle něj nahlíží nepředvídatelnou smrtelnost člověka z jiné zkušenosti. „Kdo na slunci, kdo v noci, kdo ve veselém měsíci květnu, kdo barbiturátem. Kdo v říši lásky, kdo lavinou, kdo pro svou chamtivost, kdo náhodou, kdo o samotě, kdo vlastní rukou, kdo u moci.“

Jak se liší vyznění Cohenovy písně od původní jomkipurové modlitby? A v čem je možné i během Jom kipuru vidět naději? Poslechněte si celý příspěvek Lea Pavláta.

Kafka pro děti

Rozpohybovaly brouka, prodiskutovaly Kafkův život a vyluštily tajenku. Pavlína Šulcová nedávno představila brněnským dětem a rodičům projekt, jehož cílem je přiblížit mladšímu publiku osobnost Franze Kafky. A i když se už „kafkovský“ rok chýlí ke konci, hravé materiály se i do budoucna mohou stát vítanou pomůckou nejen pro pedagogy. Na workshop vyrazila také Martina Pouchlá.

„Workshop je součástí projektu, který jsme nazvali Kafkaesque Prague,“ upozorňuje Pavlína Šulcová. „Má několik částí. V červnu, během výročí, jsme v Praze měli Kafkárnu. Takový prostor v domě U Minuty, kde Kafka také žil. Kde jsme zase realizovali několik výtvarných workshopů pro školy. A vznikla také mapa, vycházková trasa po místech spojených s Kafkou,“ dodává Šulcová.

Součástí je také hravě zpracované naučné video nebo interaktivní pohlednice. Materiály jsou k dispozici pedagogům ve školách i kroužcích, kteří by si chtěli vyzkoušet jinou formu vzdělávání, na judaismfunagain.com.

Jak na workshop reagovaly děti?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.

autor: Noemi Fingerlandová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.