Příběhy z kalendáře - Pochod nacistů v Hrádku nad Nisou

Zatím co "Tyršovi kluci" propagovali československé vlastenectví, ti, kteří ten den Hrádkem nad Nisou pochodovali, měli opačné cíle - usilovali o rozbití první republiky. V Hrádku, tehdejším sudetském městečku Grottau se totiž konal pochod sraz nacistické mládeže.

Proč ale vyznavači hnědých košil tehdy pochodovali městem polonazí? Možná i proto, aby tím demonstrovali pohanskou "starogermánskou" sílu, především však svérázným způsobem poukazovali na zákaz, vydaný československými vládními orgány.

Demokratické síly v Československu si velmi dobře uvědomovaly nebezpečí, které nacistické myšlenky pro československý stát představovaly, proto zakázaly veřejné manifestace nacistické symboliky na československém území, včetně nošení typických hnědých košilí. Jak se však později ukázalo, byl to boj marný.

Separatistické myšlenky byly v dnešním Libereckém kraji stejně jako v jiných oblastech Sudet velmi populární, a to hned od počátku samostatné existence Československé republiky. Roku 1935 po drtivém volebním vítězství henleinovců, kteří se nejprve od Hitlera naoko distancovali, se česko-německé vztahy dramaticky vyostřily, a události směřovaly nevyhnutelně k Mnichovské dohodě, tedy k odtržení německy osídleného pohraničí od Československa. Národy žijící v nejsevernější části Libereckého kraje čekalo vysídlování, přesuny a proměny hranic i etnického složení populace.

Dnes zde národy trojzemí euroregionu Nisa v míru. Hrádek nad Nisou je v srdci tohoto spojeného česko-polsko-německého území. A to je dobře.