Příběhy z kalendáře- Liberecká radnice
Libereckou radnici znají všichni. Tato neorenesanční stavba architekta von Neumanna připomíná půdorysem i tvary radnici vídeňskou. Současná LB radnice je nepostradatelnou součástí libereckého panoramatu od konce 19. století.
Předtím však měl Liberec radnici renesanční, pamatující epochu vlády pánů z Redernu. A období vlády Redernů je často vnímáno jako zlatý věk Liberce, kdy se z obyčejné osady stalo město "jak má být" s pravidelnou uliční sítí, náměstím s radniční budova čtvercového půdorysu uprostřed.
Na dnešním Náměstí Dr. Edvarda Beneše, dříve Staroměstském náměstí, ji připomíná pouze kovová cedulka označující datum dokončení stavby. Proto si také starou libereckou radnici připomínáme dnes my v Příbězích z kalendáře. A datum jejího slavnostního otevření 12.května roku 1603.
V renesanční radnici nebylo jen sídlo městské rady, jak bylo na tehdejší dobu obvyklé. Přízemí patřilo výčepu. Vedle pivnice byl řeznický a pekařský krámek. Na radnicích tedy, zdá se, bývalo veselo odjakživa. Konec renesanční radnice byl však smutný. Vzmáhající se průmyslové centrum severních Čech, kterým se Liberec koncem 19.století stal, potřebovalo nový reprezentační prostor.
Stará radnice přestala kapacitou i architektonickou koncepcí sebevědomým libereckým měšťanům vyhovovat. Musela proto ustoupit okázalému projektu zmiňovaného architekta von Neumanna. Po staré radnici tak zůstala jen skromná stopa na dlažbě Benešova náměstí.
I když ne tak docela. Schválně jestli uhodnete, jaká jiná liberecká stavba radnici připomíná. Napovím, že jde o stavbu důstojnou, věnovanou regionální historii. Ano, hádáte správně. Je to věžička libereckého muzea. Ta je věrnou kopií staré radniční věže. Tam se vypravíme někdy příště s Příběhy z kalendáře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
