Příběhy z kalendáře - Jan Weiss

První z dvojice Jaroslav Havlíček je považován za nejvýznamnějšího představitele psychologické prózy. Druhý, o kterém dnes bude řeč, bývá často považován za zakladatele české sci-fi. Jan Weiss je jeho jméno. Narodil se v Jilemnici 10. května roku 1892 a zemřel 7. března roku 1973.

Jilemnický rodák a pozdější úspěšný spisovatel měl po gymnaziálních studiích v Hradci Králové slibně "nakročeno" směrem ke kariéře právníka. Začal studovat práva ve Vídni, ale jeho studia přerušil povolávací rozkaz. Roku 1914 musel narukovat nejprve na italskou a později na ruskou frontu 1. světové války. V průběhu ruského tažení je zajat. Zdá se, že válečné zážitky a pobyt v ruských zajateckých lágrech, které si hmotnými i lidskými poměry nezadaly s nechvalně proslulými bulavy, jsou pro něj silným a zřejmě i rozhodujícím impulzem k literární tvorbě. Skvrnitý tyfus, který prodělá v zajetí, a mrákotný stav provázející horečku promítá později i do svého nejslavnějšího díla - Dům o tisíci patrech.

Text, který počátečním čtením navozuje představu fantaskního snového světa, ohraničeného rozlehlým objektem výškového domu zvaného Müllerdom, v němž vládne terorem autokratický vůdce Ohisver Miller, má překvapivé vyústění. Hlavní hrdina detektiv Brok se v horečkách probouzí z tyfového snu. Téma snu a využití snu jako výstavbového principu pro svá prozaická díla využívá Weiss opakovaně originálním a psychologicky fundovaným způsobem. Pozdější výklad textu je však často zabarven ideologicky, mnozí v románu spatřují kritiku kapitalistického systému, a možná to byl i autorův záměr.

Doplňme, že Jan Weiss smýšlel levicově a později se dokonce některými socialisticko - realistickými prózami podílel na budování nedávno minulých "světlých zítřků". A ještě jedna poznámka: zítřky v širším smyslu slova se později staly Weisovým hlavním tématem. Vydal tři vědeckofantastické povídkové knihy přijímané dnes s určitými kritickými výhradami.

Wieisovy starší prózy, například námi zmiňovaný Dům o tisíci patrech, si však najdou svého čtenáře i dnes. Po právu. Groteskní snový svět uspěchaného domu o tisíci patrech Ohisvera Müllera a překvapivé rozuzlení probuzením do reality promlouvá i k dnešnímu čtenáři.