Příběhy z kalendáře - Filip Drha

26. květen 2011
Příběhy z kalendáře

Když vám řeknu, že člověk, o kterém si dnes budeme povídat, se podepisoval Emanuel Pišišvor, budete mne mít za blázna. Ale je to tak, a důležité je ono slovo „podepisoval se". Jeho skutečné jméno to opravdu nebylo. To znělo daleko prozaičtěji - Filip Drha.

Narodil se před sto šedesáti lety, 26. května 1851 ve Velkém Ježově nedaleko Mladé Vožice na Táborsku a v necelých třiceti letech přišel na sever Čech. Stal se totiž účetním záložny v Třebenicích, městečku nedaleko Lovosic.

Generaci devadesátých let 19. století byl Filip Drha známý právě pod svým pseudonymem jako Emanuel Pišišvor, jako jeden z pravidelných přispěvatelů Humoristických listů, kam zasílal své satirické zpěvy s výraznými vlasteneckými motivy.

V Třebenicích našel Filip Drha významného partnera pro své české národnostní cítění, a to legendárního třebenického lékaře a zastupitele Václava Paříka. Bývá to právě Pařík, komu je přičítána zásluha za to, že Třebenice, ležící na národnostní hranici, si uchovaly svůj český ráz a nebyly poněmčeny. Filip Drha stál Paříkovi po boku; kromě satirických veršů psal novinové články a delší dobu byl i redaktorem časopisu Český Sever, který tehdy vycházel v Libochovicích.

Jak už jsem řekl, jeho civilním zaměstnáním byla účetnická práce. Byl totiž kontrolorem Občanské záložny, a dokonce vynalezl pomůcku na počítání úroků. Filip Drha byl aktivní v mnoha spolcích, například v roce 1895 byl přijat za čestného člena Spolku vojenských vysloužilců, a snad samozřejmostí pro tak aktivního člověka byla činnost v tělocvičné jednotě, a to v třebenické četě Hazmburského Sokola.

Lze-li věřit historickým pramenům, pak pseudonym Emanuel Pišišvor nebyl jediný, který při své literární činnosti užíval. Ottův slovník uvádí, že Filip Drha některé své práce podepisoval také pseudonymem Dr. Ph. Puškvorec. Jasné je to u sbírky básní Na horké půdě, která vyšla v Libochovicích v roce 1902. Právě do Libochovic později Filip Drha přesídlil, když se v roce 1899 stal účetním v tamní Hospodářské záložně.

Zemřel den před svými 57. narozeninami v květnu 1908 a jeho hrob najdete při severní straně libochovického hřbitova. Ještě jedenáct dní před smrtí sepsal oslavnou báseň na Svatopluka Čecha, který zemřel tři měsíce před ním.

autor: David Hamr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.