Příběh architekta Dušana Jurkoviče, legendy moravského stavitelství
Dušan Samo Jurkovič vtiskl na počátku dvacátého století nezaměnitelnou podobu lázeňskému městu Luhačovice a svou stopu zanechal i na dalších místech Čech a Moravy.
Dušan Samo Jurkovič se narodil 23. srpna 1868 v Turé Lúke na Slovensku, zemřel 21. 1947 v Bratislavě. Byl nejen architektem, ale i návrhářem nábytku a etnografem. Jeho stavby mají velmi osobitý styl, který je výrazně ovlivněný lidovou architekturou.
Otec Dušana Jurkoviče patřil k známým slovenským vlastencům, matka byla znalkyní lidového umění. Protože rodina žila na západním Slovensku, velice blízko hranic Uher a Moravy, uměl Jurkovič velmi dobře česky. Po vídeňských studiích přišel na Moravu, kde získal své první zaměstnání u stavitele Urbánka ve Vsetíně. A právě na Moravě poté vznikala jeho nejslavnější díla – žil a tvořil tu až do svých 50 let.
Svou manželku poznal v okruhu českých vlastenců v Brně. Božena Bartelmusová byla vnučkou Josefa Františka Friče, s Jurkovičem žili v Brně a měli tři syny.
Mezi jeho nejznámější a dodnes obdivovaná díla patří především lázeňské budovy v Luhačovicích, turistické chaty Libušín a Maměnka na Pustevnách, Křížová cesta na Hostýně nebo rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm.
O známých i méně známých podrobnostech z jeho života si povídala Markéta Macháčková s Blankou Petrákovou z muzea Luhačovického Zálesí.
Zajímají vás osudy dalších zajímavých osobností, které se narodily ve Zlínském kraji? Najdete je v archivu pořadu Českého rozhlasu Zlín Rodáci známí neznámí.
Související
-
František Lýdie Gahura byl významný architekt Zlínska, druhé jméno má po své životní lásce
Život významného architekta Františka Lýdie Gahury byl mimořádně zajímavý. Nabízíme jeho příběh.
-
Příběh rodiny Jelínků, která dala jméno vizovické pálenici
Jméno Rudolfa Jelínka zná na Valašsku snad každý. Jak se tento obchodník k pálení slivovice dostal a jaký byl jeho osud a příběh jeho rodiny?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
