Přesazujeme kosatce, pečujeme o růže a letničky
Na začátku prázdnin zahrady zaplavují pestrobarevné květy letniček a trvalek. Zahradník se kochá povedeným dílem, ale ruku k dílu musí taky znovu přiložit. Je čas postarat se o odkvetlé růže, přesadit hlíznaté kosatce a podpořit letničky v kvetení. Jak? To nám poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Kosatce dobudeme ze země (třeba rýčem), jejich listy zkrátíme na 1/3 a vysadíme je na nové místo. Pokud je rozřezáváme, ránu je dobré zatřít nadrceným dřevěným uhlím. Sázejí se stejně hluboko, jako byly na původním stanovišti. Zalijí se až za několik dnů. Navíc můžeme někde ve stínu řízkovat plazivé floxy ze skalky a další plazivé trvalky.
Vypadá to, že některé květiny jakoby byly unavené, přestávají kvést. Aby kvetly letničky co nejdéle a nejlépe, vyštipujeme jim odkvetlá květenství. Zejména salvie, hledíky a třeba i petúnie, fuchsie, lobelky, astry mají snahu nasadit semena a přestat kvést. Je dobré je také přihnojit, i letničky mají dost velký nárok na živiny, čím větší a listnatější jsou, tím více živin spotřebují.
I mnohé růže musíme čistit, zbavovat je tvořících se šípků. Z prvních odkvetlých růží můžeme dělat řízky. Pod velkou zavařovací sklenici dáme vršek výhonu (tři očka - listy od šípku). Ze spodních dvou list odstřihneme a dáme je do země. Řízek zakryjeme lahví. Obyčejně do podzimu zakoření. Taková růže zimuje už bez láhve, nakrytá kupkou kompostu. Čím bujnější je růže, tím lépe koření. Pomoct se tomu dá stimulátory nebo po staru: zrnkem ječmene, které se vsune do stonku, na spodu rozštípnutého.“
Související
-
Tři možnosti jak zabránit červivění třešní
Každý z nás se setkal s tím, že třešně červivějí a po deštích praskají. Dá se s tím něco dělat?
-
Nebojte se razantně protrhat plůdky jabloní a hrušní, přinese vám to kvalitní ovoce
Abychom měli pěknou úrodu jablek a hrušek, pustíme se do korekce násady. Které plody tam nechat, které odstranit, a proč bychom je měli vyštipovat?
-
Přiměřeně, přiměřeně… známá filmová hláška platí i pro počet plodů broskvoní a meruněk
Kdo má broskvoň nebo meruňku ověšenou plody tak, že vypadá jako smuteční vrba, měl by počet plodů redukovat. Ovocný strom rozumnou úrodu zvládne lépe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
