Posláním zoologických zahrad je chránit přírodu. Ta liberecká se už 10 let podílí na ochraně a výzkumu vzácných mořských želv
Zoo Liberec se aktivně podílí na ochraně mnoha ohrožených druhů zvířat, nejen jejich chovem, ale i terénní prací v místech jejich přirozeného výskytu. Jednou z takových lokalit je indonéský ostrov Bangkaru, kde liberecká zahrada spolupracuje na ochraně a výzkumu mořských želv.
Ředitel liberecké zoo a moderátor Setkání u mikrofonu David Nejedlo si pozval vědkyni Adélu Hemelíkovou, která má tento ochranářský projekt v Zoo Liberec na starosti. Na indonéský ostrov Bankgaru se vrací v lednu 2024. Ostrov u západního pobřeží Sumatry je až na terénní stanici ochránců přírody neobydlený.
„Je to opravdu jedinečné místo. Ostrov je stále pokrytý primárním pralesem, to znamená, že tam člověk nikdy předtím nezasahoval, ten prales nikdy nebyl vykácený. Při pobřeží rostou mangrovníky, jsou tam i korálové útesy, takže ekosystémově to je neskutečně bohatý ostrov. A s tím souvisí i počet druhů, který tam žije,“ přiblížila Adéla Hemelíková.
Nevelký ostrov zatím ani nebyl zmapovaný, protože je kvůli členitému terénu a hustému pralesu těžké dostat se do středu ostrova. Podle liberecké vědkyně tam tak můžou být i dosud neobjevené druhy zvířat. Jedním z hlavních důvodů, proč tam ochránci přírody včetně těch libereckých působí, jsou mořské želvy.
„Je to jedno z největších kladišť mořských želv v regionu. Konkrétně tam kladou vajíčka karety obrovské a kožatky velké. Želvy na Bangkaru kladou vajíčka každou noc v průběhu celého roku. Každý den tam přijde na pláž až deset želv,“ nastínila Adéla Hemelíková.
Den terénního ochrance přírody na ostrově Bankgaru je podle ní rutinní. Rangeři, jak se strážcům ostrova v Indonésii říká, se střídají na stanici po čtrnácti dnech. Mezi jejich úkoly patří například sběr dat o ostrovních ekosystémech; ať už o mořských želvách, nebo o ptácích v tamním pralese. Přítomnost rangerů má také odrazovat pytláky, kteří by chtěli vybrat želví vejce, nebo upytlačit nějaké zvíře.
Co dalšího mají rangeři na ostrově Bangkaru na starosti? Jak se do ochrany přírodního bohatství zapojují tamní obyvatelé a jak studenti indonéských škol? K čemu používají přírodovědci v terénu zjištěné informace? A jaký vzácný druh ptáka znovuobjevili liberečtí ochránci přírody? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Související
-
Když má tygr zarostlý dráp, čeká vás velká akce, říká o léčbě zvířat v zoo veterinář Vladimír Jurek
Foukačky, lasa, narkotizační pušky. I takové jsou pomůcky veterináře, který léčí divoká zvířata. Právě tím se zabývá Vladimír Jurek, který byl hostem v Setkání u mikrofonu.
-
Nicnedělání nepomůže, říká terénní ochranář liberecké zoo. Ohroženým zvířatům pomáhá v Africe i Asii
Zoo Liberec se nevěnuje jen chovu ohrožených zvířat, ale i jejich ochraně ve volné přírodě. V Setkání u mikrofonu o tom vyprávěl terénní ochranář Pavel Zoubek.
-
Jak souvisí bolavá záda s úmrtností supů? I to nám prozradil liberecký zoolog Jan Hanel
Ředitel liberecké zoo David Nejedlo, který je i jedním z moderátorů pořadu Setkání u mikrofonu, si tentokrát pozval svého kolegu, zoologa Jana Hanela.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
