Nicnedělání ničemu nepomůže, říká terénní ochranář liberecké zoo Pavel Zoubek. Ohroženým druhům zvířat pomáhá v Africe i v Asii

7. červen 2023

Zoo Liberec se nevěnuje jen chovu ohrožených zvířat, ale i jejich ochraně ve volné přírodě. V Setkání u mikrofonu si o tom ředitel liberecké zahrady David Nejedlo povídal s ochranářem a koordinátorem terénních ochranářských projektů Zoo Liberec Pavlem Zoubkem.

Čtěte také

Liberecký rodák chodil do zoo pod Ještědem jako dítě, teď pro ní pracuje jako terénní ochranář. Na tuto práci se zaměřil už jako student oboru Wildlife management na České zemědělské univerzitě, kdy se poprvé jako dobrovolník v ochranářské organizaci Safe Elephants podíval do afrického Konga.

„Od té doby to nabralo spád. Začal jsem pro organizaci Safe Elephants dobrovolničit. Dostal jsem se do kontaktu i s lidmi ze Zoo Liberec, po nějaké chvíli jsem začal pro Zoo Liberec také dobrovolničit, v jihovýchodní Asii, v Indonésii. Pak mě Zoo Liberec zaměstnala a postupem času jsem do toho pronikl tak, že se tomu věnuji na plný úvazek a v plném nasazení,“ přiblížil Pavel Zoubek.

Ochrana druhů v jejich přirozeném prostředí

Moderní zoologické zahrady už nejsou jen živými muzei, ale jsou ochranářskými institucemi, protože i volba zvířat, které chovají, přispívá k jejich ochraně. Zároveň know-how a část financí používají k ochraně druhů v místech, odkud pocházejí. Právě tuto práci zajišťují terénní ochranáři, jako je Pavel Zoubek.

Byl například součástí několika expedic ve střední Africe. Jedna z nich byla zaměřena na monitoring nechráněných i chráněných území v Kongu. „Přestože v Kongu působí několik velkých světových organizací, které se ochraně přírody věnují, finanční ani lidské zdroje nejsou natolik velké, aby pokryly všechny potřeby toho, jak se má dané prostředí chránit,“ vysvětlil Pavel Zoubek.

Zmíněná expedice do konžské divočiny byla zaměřená na monitoring těchto oblastí. Ochránci nainstalovali fotopasti na relativně velkých územích, aby tak mohli zjistit skladbu tamních zvířat i monitorovat lidskou aktivitu. Z dlouhodobého hlediska takto zjišťují hlavně trendy v populacích jednotlivých druhů zvířat, a na základě posbíraných dat pak stanovují strategii v ochraně daného území a druhů.

Čtěte také

Kromě expedic do Konga, jezdí v rámci ochranářských projektů Zoo Liberec také do Indonésie, kde se zoo podílí například na ochraně vzácných želv karet obrovských a kožatek velkých, nebo třeba na ochraně kriticky ohroženého loskutáka niaského. Ochrana přírody v daných lokalitách se děje vždy v úzké spolupráci s tamními ochranářskými organizacemi a, pokud možno, i obyvateli.

A jak, jako člověk se praktickými zkušenostmi s ochranou kriticky ohrožených druhů i mizejících ekosystémů, vidí budoucnost přírody nejen v Africe a Asii, ale třeba i u nás?

„Nicnedělání ničemu nepomůže. I kdyby to dopadlo jakkoliv a my jsme přišli o všechno, a ten svět by byl tady o dost smutnější, tak se o to musíme pokoušet a věřit, že aspoň něco z toho má smysl. Jestli to dopadne, nebo nedopadne, to se teprve uvidí,“ uzavřel terénní ochranář Zoo Liberec Pavel Zoubek.

autoři: David Nejedlo , reČRoL
Spustit audio

Související