Polenskému kinu je 100 let. Původně v jiných prostorách začalo promítat 1. srpna 1920

Přesně před sto lety v roce 1920 začalo v Polné promítat kino. Pamatuje si takřka celou historii filmového průmyslu.

Poleňané tam chodili už na němé filmy, zažili v něm éru nacistické i komunistické propagandy a dnes si užívají plně modernizované digitální formáty.

Je tomu 100 let, kdy začalo polenské kino poprvé promítat. 1. srpna 1920 tam diváci mohli vidět poprvé krátký němý film, nebo spíše pohyblivé obrázky.

Od té doby filmový průmysl urazil dlouhou cestu a měnilo se i kino v Polné. Dnes funguje v plně digitálním formátu, přitom ještě v roce 2015 tam mohli lidé zhlédnout filmy na staré kotoučové promítačce.

„Vždycky, když ten film v té promítačce dohrál, tak se sám nepřetočil a v podstatě ten promítač ho musel takhle fyzicky nasadit a přetočit ho zpátky, aby když dojde do dalšího kina, mohli hrát od začátku,“ ukazuje starou promítačku v Kině v Polné amatérský badatel Jakub Skočdopole, který se o historii polenského kina dlouhodobě zajímá.

Před 100 lety

Promítat se tady začalo už před sto lety. „V sobotu 1. srpna 1920 vlastně poprvé začalo v Polné promítat stálé kino.“ Zpočátku se ale Poleňané chodili dívat na filmy do domu U Slovana, který provozoval měšťanský pivovar.

Do současných prostor se kino přestěhovalo až po dvaceti letech. „My se nacházíme v budově, která původně byla hrad, potažmo zámek. Polenský továrník ji potom věnoval Sokolu a v roce 1940 Sokolové tady tu budovu předělali na kino, kde jsme v podstatě 80 let.“

Rozjezd nebyl snadný

Rozjet kino ale nebylo v té době vůbec nic jednoduchého. Promítací stroj stál totiž velké peníze a současná budova kina byla v katastrofálním stavu. Polenští Sokoli to ale nakonec zvládli.

„Odvedli tady spoustu fyzické práce, kdy tu budovu postavili, protože, jak je tady v té knize vidět, tak ona ta budova, po těch různých katastrofách, kdy Polná vyhořela, tak nevypadala nějak vábně,“ ukazuje Jakub Skočdopole vzhled budovy na fotografiích v knize o historii Polné.

Z nového kina se ale Sokoli dlouho neradovali. „Záhy na jaře 1940 jim to Nacisti zabrali.“ Kino se pak využívalo hlavně k propagandě. V tomto duchu pokračovali po válce také komunisté. Fotografií samotného kina se ale z této doby příliš nedochovalo.

Z těch obrázků, které se podařilo dohledat, sestavil Jakub Skočdopole ke stému výročí kina krátkou videoprezentaci.

autoři: Patrik Salát , mik

Související