Podle průzkumu se postoj mladých Čechů k Romům zlepšil, rozdíly v přístupu k nim trvají

19. říjen 2021

Podle průzkumu pro kampaň HateFree Culture mladí Češi Romům stále neměří stejným metrem, jejich postoj se však vůči nim zlepšil.

Průzkum pro kampaň HateFree Culture zpracovala agentura Median. Průzkum zjišťoval postoje zhruba dvou tisíc lidí. Hlavní cílovou skupinou byli lidé ve věku 15 - 30 let, výzkumníci sledovali také skupinu v rozmezí 21 - 36 let, která sloužila pro porovnání se staršími daty z roku 2014.

Martina Veverková z agentury Median uvedla, že za nejproblematičtější lidé označili soužití s Romy a muslimy. V případě Romů vidí soužití jako problematické 86 procent respondentů, o pět procent méně než dříve. U muslimů je to 47 procent lidí.

Veverková dodala, že nejvyšší sociální distanci respondenti cítí vůči Romům a muslimům, nejnižší v případě Židů, gayů, leseb a Vietnamců. Analytička upozornila na to, že si dvě třetiny respondentů myslí, že život Romů je komplikovaný, stejná část mladých lidí ale zároveň míní, že toho tato menšina začala "požadovat příliš".

Veverková také řekla, že čím mladší člověk, tím větší je šance, že bude mít tolerantní postoje a respekt k lidským právům. "S věkem tyto postoje maličko ustupují," podotkla.

Klesla tolerance vůči rasistickému humoru

Důležitou částí výzkumu bylo pokládání experimentálních otázek, například o testování pronájmu bytu rodině, která má více členů, než pro kolik je rozloha bytu určena. V případě česky znějícího jména by vyšlo zájemci vstříc 73 procent mladých respondentů, u romsky znějícího jména to bylo 45 procent lidí mezi 15 až 30 lety a 37 procent lidí mezi 21 až 36 lety.

Mezi obdobími výrazně klesla tolerance vůči rasistickému humoru. Podle průzkumu také minimálně o desetinu ubylo lidí, kteří věří některým mýtům o Romech.

Podle manažera kampaně HateFree Culture Lukáše Houdka výzkum ukázal, že diskriminace Romů přetrvává. "Výzkum není jen o tom, že lidé sami deklarují, jaký mají k někomu vztah, což může někdy se tam projektovat to, jak člověk chce vypadat. Tady jsme skutečně testovali předsudky v praxi," uvedl. Zároveň ale konstatoval, že proti dřívějšku došlo k pozitivnímu posunu.

zdroj: ČTK
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.