Petr Brod byl oceněn za zásluhy o diplomacii. Jak se asertivně bránit? A proč připomínat Jonase Salka?

Medaile Za zásluhy o diplomacii pro novináře Petra Broda

Významná státní ocenění v Česku neuděluje jen prezident 28. října. Zkraje června rozdal trochu stranou pozornosti médií ministr zahraničí Jan Lipavský Medaile Za zásluhy o diplomacii. Mezi oceněnými byl také novinář Petr Brod. Medaili dostal za celoživotní přínos pro demokracii a lidská práva. Brod s rodiči po sovětské okupaci odešel do Mnichova. Pracoval v BBC, Svobodné Evropě a Süddeutsche Zeitung.

„Abych se přiznal, byl jsem trochu rozpačitý, protože nejsem sám diplomat,“ říká Brod a dodává: „Ale když jsem se rozhlédl po sále a viděl, kdo všechno se mnou ocenění dostává, tak jsem se uklidnil. Většina recipientů medaile nebyli profesionální diplomaté, byli mezi nimi takoví lidé jako moje bývalá kolegyně ze Svobodné Evropy Lída Rakušanová nebo spisovatel Jaroslav Rudiš.“

Vyznamenání tedy pravděpodobně podle Broda souvisí hlavně s tím, že se „v posledních letech hodně angažoval ve snahách o zlepšení česko-německých vztahů.“

„Zřejmě to tedy souvisí s formou ,veřejné diplomacie‘, kterou my nediplomaté provádíme, abychom zlepšili mezinárodní vztahy a zlepšili image Česka na mezinárodní scéně,“ dodává Brod.

Jak konkrétně se Brod česko-německým vztahům věnuje? A jak vnímá současnou situaci, kdy se náš svět v mnohých ohledech otřásá? Poslechněte si celý rozhovor s čerstvým laureátem Medaile Za zásluhy o diplomacii českého ministerstva zahraničí.

Sebeobrana pro ženy

Mysli! Zakřič! Utíkej! Bojuj! Sdílej! To je pět základních pokynů sebeobrany. Nedávno se s nimi setkaly i účastnice workshopu asertivní sebeobrany pro ženy, který uspořádala Židovská liberální unie. S mikrofonem ho navštívila i naše spolupracovnice Jana Boršková. Kurz vedla lektorka Linda Štucbartová.

„Myslím, že bychom se měli umět bránit všichni, nejen ženy. Samozřejmě, já se na ženy specializuji, protože ženy jsou častěji terčem útoku. Ale pojďme si říct, že antisemitismus v České republice narůstá, stejně jako narůstá počet násilných a agresivních aktů ve společnosti,“ říká Štucbartová.

Čím je její přístup specifický? „Vychází ze světově známého konceptu empowerment self-defense, který v češtině předkládám jako sebeobrana pro všechny. Stavíme na prevenci, na komunikaci, na deeskalaci, na všímavosti, aby vlastně potom k té fyzické sebeobraně nemuselo docházet,“ dodává Štucbartová.

Co konkrétně pět základních pokynů sebeobrany znamená? Poslechněte si celý rozhovor s lektorkou Lindou Štucbartovou.

Jonas Salk svou vakcínou zachránil statisíce životů

Vakcíny a očkování dnes bereme jako samozřejmost. Cesta k nim ale nebyla vždy jednoduchá. Jedním z prvních vědců, kteří vyvinuli vakcínu proti dětské obrně, byl skromný muž Jonas Salk. Od jeho smrti uplyne 23. června 30 let. Jonase Salka připomíná Leo Pavlát.

Jones Salk se na lékařský výzkum zaměřil hned po absolutoriu v roce 1939. „Na univerzitě v Michiganu pracoval na vývoji vakcíny proti chřipce a již jako uznávaný odborník se v roce 1947 stal ředitelem laboratoře pro výzkum virů na lékařské fakultě v Pittsburghu. Zde také začal pracovat na léku proti dětské obrně,“ přibližuje Pavlát počátky Salkovy vědecké kariéry.

„Svou vakcínu nejprve očkoval zdravým dobrovolníkům, k nimž patřil i on sám spolu s manželkou a svými dětmi, až nakonec po národním testování na jednom milionu dětí byla vakcína v dubnu 1955 označena za bezpečnou a účinnou,“ připomíná Pavlát.

Ten dodává, že „svůj vynález Jones Salk nikdy nepatentoval. Víru, že věda, která zachraňuje životy, by neměla být komerčním vlastnictvím, nejlépe vyjadřuje jeho slavný výrok: ,Můžete patentovat slunce?‘“

Z jakého prostředí Salk pocházel? A který americký institut dodnes nese jeho jméno?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.