Páteční Noční linka: Proč jsme se do sebe zamilovali?

1. únor 2019

Proč jsme se do sebe zamilovali? Otázka, na kterou se možná složitě hledá odpověď. Bylo to pro její krásné oči nebo pro jeho šarm a vlasy jako uhel?

Nebo pro schopnost okouzlit ty, kteří byli v jeho společnosti? Měli jste podobné či stejné názory na svět a na život?

A jak moc se on či ona během společného života změnili? Jaký byl důvod toho, že jste spolu i po těch letech vydrželi nebo naopak nevydrželi? Žijete-li spolu dodnes, jak a v čem se proměnil váš vztah?

Co zůstalo a v čem jste se změnili? O tom budeme mluvit v páteční Noční lince.

BLANKA|Dobry vecer pred mnoha lety jsem mela svou prvni lásku pak jsme se rozesly a v loni po 27 letech jsme se opet potkaly a mame sice kazdy sve zivoty ale i tak si mame o cem povidat treba nekdy na stara kolena budeme zit spolu clovek nikdy nevi co zivot prinese zdraví vas blanka z východních čech
Slávka |Dobrý večer paní redaktorko, k dnešnímu tématu mohu jen říct, že naše LASKA, myslím že oboustranně byla na první pohled. Chodili jsme spolu téměř tři roky a pak byla svatba. Byli jsem oba šťastní, i když také malé mráčky přešly. Jsme spolu pořád , letos je to 45 let od našeho seznámení. Jen má manžel vážné zdravotní problémy, ale moc se snažíme a nezapomínáme na to všechno hezké co jsme jako rodina prožily. Od začátku jsem to cítila , že je to ten pravý možná , že to zní nevěřícně , ale já to opravdu tak prožívala. Lidé by měli být více tolerantní a vážit si jeden druhého. Pak by nebylo tolik rozchodů , které odnáší nakonec nejvíc děti. Zdravím Vás všechny Slávka
Marie Sobolová|Dobrý večer přeji Vám paní Vandrová i všem posluchačům.Já jsem se se svým manželem seznámila v zaměstání,kam jsem nastoupila ve svých 21 letech.Byl mi sympatický,dobře se s ním povídalo,ale láska to z mé strany nebyla.V té době jsem měla 6ti letého brášku velmi nemocného v nemocnici na Pekařské a já jsem tam za ním každý den chodila,protože moji rodiče bydleli 50 km od Brna.Jednou v neděli jsem za ním šla a můj nynější muž mě doprovodil k nemocnici s tím,že se sejdeme později.Tehdy mi řekl pan primář,že se máme připravit na nejhorší,že to jeho srdíčko to nemůže vydržet.Já jsem odcházela úplně zoufalá a před nemocnicí stál můj muž a řekl mi,že viděl v květinářství tak krásnou růži,že mi ji musel přinést a já se v té chvíli zamilovala a 28.února budeme mít 49.výročí svadby a já jsem ráda,že jej mám.Bráška to tenkrát díky skvělým lékařům překonal ,jeho nemocné srdíčko jej bohužel zradilo před 4 lety. Vaše věrná posluchačka Marie z Brna
autor: Marcela Vandrová