Olomouc má unikátní sbírku judaik. Jaký je odkaz prezidenta Cartera? A v Praze začínají Dny Izraele
Knihovna v Olomouci zpřístupnila jedinečnou sbírku judaik. Odkaz bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera, který zemřel tento týden, je z židovského hlediska kontroverzní. A co nabídnou Dny Izraele?
Unikátní dar Gada Freudenthala
Dar 73 krabic knih, které dohromady vážily asi 800 kilogramů, před několika lety převzala Vědecká knihovna v Olomouci. Pečlivě je zkatalogizovala a postupně zpřístupnila veřejnosti. Jedna z největších sbírek judaik a hebraik v Česku obsahuje knihy, které se věnují například židovské filozofii, historii nebo mystice. Hovořili jsme s Annou Schallnerovou, která spolu s dalšími kolegy z knihy katalogizovala.
Knihy daroval do Olomouce prof. Gad Freudenthal. Ten „se zabývá zkoumáním historie středověké vědy a filozofie v židovských kulturách a vlivem arabské filozofie a vědy na židovské myšlení. Za svůj profesní život vytvořil velmi unikátní sbírku judaik a hebraik a tuto sbírku se rozhodl věnovat Olomouckému centru judaistických studií. Prof. Freudenthal se totiž přátelí s docentem Tamášem Visim, který působí na olomoucké judaistice,“ vysvětluje Schallnerová původ daru.
Proč byla nejtěžší katalogizace knih z náboženských škol ješiv? A jak může člověk zjistit, jaké knihy si může nově vypůjčit? Poslechněte si celý rozhovor s Annou Schallnerovou.
Bývalý americký prezident Jimmy Carter, Izrael a Židé
29. prosince zemřel ve stu letech někdejší americký prezident Jimmy Carter, který byl ve funkci v letech 1977 až 1981. V době svého prezidentství, ale i v posledních letech věnoval zvláštní pozornost izraelsko-arabskému konfliktu. Jeho odkaz ale vnímá židovský svět spíše kontroverzně. Proč? To v následujícím příspěvku vysvětluje Gita Zbavitelová.
Nejzáslužnějším činem Jimmy Cartera „bylo zprostředkování první mírové smlouvy mezi Izraelem a arabskou zemí – Egyptem. Izraelský premiér Menachem Begin a egyptský prezident Anvár Sádát ji s Carterovou vydatnou pomocí uzavřeli v roce 1979,“ říká Zbavitelová.
„Po uzavření izraelsko-egyptské mírové smlouvy se však Carter stal ostrým kritikem Izraele, a znepřátelil si tak americké židovské voliče. V prezidentských volbách v roce 1980 pro něj hlasovalo jen 45 procent amerických Židů, což bylo pro demokratického kandidáta historické minimum, a Carter nebyl zvolen podruhé,“ pokračuje Zbavitelová.
O co dalšího se Carter zasloužil? A jak se stavěl k Izraeli ve svých knihách z roku 2006 a 2009? Poslechněte si celý příspěvek Gity Zbavitelové.
Dny Izraele už začínají
První letošní festival židovské kultury je za dveřmi. Dny Izraele totiž v pražské Beseder Gallery začínají už 7. ledna. Díky nim můžete zažít dva měsíce nabité uměním, kulturou a informacemi. Festival nabídne pestrý program výstav, přednášek, koncertů, workshopů i komunitních setkání, které propojí židovské tradice s moderním pohledem na svět. Už čtvrtý ročník minifestivalu připravuje pianistka Marina Kantor z Ukrajiny. Mluvila s ní Daniela Brůhová.
Festival zahájí výstava Cesta k zázrakům Ivana Bukovského z Česka a Hany Alisy Omer z Izraele. „To je opravdu zázrak. Setkává se tady malíř, který nikdy neupustil tuto zem a na jednou se setkává přes internet s malířkou, která se pořád někam stěhuje, z jednoho místa na druhé,“ říká Kantor.
Na závěr jejich výstavy proběhne 27. ledna v den Mezinárodní památky obětí holocaustu autorská prohlídka za účasti obou umělců. Následnou diskusi povede psycholožka Věra Roubalová Kostlánová na téma Druhá generace přeživších.
Co čeká návštěvníky Dnů Izraele v únoru? Jak Beseder Gallery představí hebrejskou abecedu? A proč na Dny Izraele zavítá také zdravotní klaun?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka