Okna a podlahy na zámku? Horší je mytí křišťálového lustru, říká Jan Rosendorfský, kastelán na Horšovském Týně
Už 33 let pracuje jako kastelán na Státním hradu a zámku Horšovský Týn Jan Rosendorfský. Celý objekt se za ta léta podle jeho slov výrazně proměnil.
Od března 1993, kdy Jan Rosendorfský přišel do Horšovského Týna z Brna, došlo na hradě a zámku k mnoha změnám. "Udělalo se spoustu práce, která není vidět, ale jsem rád, že proběhla - statické zabezpečení, inženýrské sítě, kanalizace, hromosvody," říká kastelán. Viditelné jsou pak nové fasády nebo většina střech. "Celé město se probudilo. V euforii jsem jednou pronesl, že je to Český Krumlov západu. Myslím, že jsme na tom ještě o fous lépe," dodává Jan Rosendorfský
Horšovský Týn v číslech:
150 místností
70 oken
4 000 m² podlah
40 ha parkové plochy
5 zahradníků
3,5 uklízečky
Hrad a zámek má více než 150 místností, z toho dvě třetiny jsou průběžně otevřené a přístupné. Je tady asi 70 oken. Nejsou to běžná okna. Otevírají se ven, na jižním křídle jsou ve velké výšce a na umývání je musí údržbáři vysazovat.
Doslova děsivé je ale podle kastelána mytí křišťálového lustru. "Jsou to tisíce cingrlátek, každý kousek musíte vzít do hadru, aby se leskl. Je vám přitom zima a stojíte na štaflích nebo na lešení. Hrad prostě nevytopíme, tak jsme alespoň uklízečkám koupili vyhřívané vesty," prozrazuje s úsměvem Jan Rosendorfský.
Poslechněte si, co se na hradě právě rekonstruuje, jaká to přinese v sezóně omezení nebo proč se park neseká tzv. na golf.
Související
-
Vdovský dům, loretánskou kapli a gloriet najdete v Horšovském Týně na jednom místě
Zámecký park, který najdeme při hradu a zámku v Horšovském Týně na Domažlicku, má poměrně zajímavou historii. Ani v současnosti se zde nudit nebudete
-
Na hradě a zámku Horšovský Týn si podle kastelána přijde na své každý
Název Horšovský Týn znamená biskupské, palisádou opevněné místo. Nejen toto město, ale i zdejší stejnojmenný hrad a zámek mají zajímavou historii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.