Odbojář Kurt Gröger a nevděčná vlast

Měl výtvarný talent a vystudoval Akademii výtvarných umění v Drážďanech. Ve 20. letech žil a tvořil v Paříži. Patřil zde k okruhu Henriho Mattise, Alberta Marqueta a dalších. V rodné zemi vystavoval svá díla především se skupinami umělců z řad českých Němců, jako byl Metznerbund, ostravský Kunstverein nebo Prager Sezession.

Od poloviny 20. let až do vzniku protektorátu žil ve Šternberku, kde spravoval rodinný textilní podnik. V roce 1938 utekl i s manželkou do Paříže. Ve Francii narukoval do armády a přidal se k zahraniční Československé armádě, se kterou se účastnil Podivné války.

Po kapitulaci Francie odešel do Marseille, kde se snažil nalodit a odplout do svobodného světa. To se mu nepovedlo, a tak se po zbytek války ukrýval pod falešnými jmény na území okupované Francie i režimu ve Vichy a spolupracoval s hnutím odporu. Kvůli angažmá v československé armádě na něj byl totiž vydán zatykač.

Po skončení války požádal československý konzulát v Paříži o vydání statusu odbojáře. Už třeba proto, že během pobytu v Marseille Gröger organizoval pomoc československým uprchlíkům. Konzulát mu nevyhověl. Mezitím byla jeho rodina ve Šternberku odsunuta, jejich továrna vyvlastněna a dům vyrabován a zničen.

Grögerovy obrazy, které zůstaly ve staré vlasti, byly státem rozprodány za směšné sumy. Kurt Grögera zůstal v Paříži, kde se v září roku 1952 zastřelil.

Grögerovy tragické osudy popisuje kniha Erika Pedretti „Nechte být, paní Smrti/Engste Heimat“.

Im Jubiläum der Woche erinnern wir heute an den Maler Kurt Gröger. Gröger wurde am 22. Januar 1905 im Mährischen Sternberg als Sohn des Textilfabrikanten geboren. Gröger hatte Talent zum Zeichnen und studierte Akademie der Künste in Dresden. In den 20er Jahren lebte und schuf er in Paris. Dort gehörte er zum Kunstkreis von Henri Mattis, Albert Marquet und weiteren Künstlern.

In seiner Heimat stellte er seine Werke vor allem mit anderen deutschböhmischen Künstlern aus, wie z.B. im Metznerbund, Ostrauer Kunstverein oder Prager Sezession.

Seit der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts bis zur Gründung des Protektorats lebte Gröger in Sternberg, wo er die Textilfabrik seiner Familie verwaltete. Im Jahre 1938 flüchtete er mit seiner Frau nach Paris. Dort rückte er in die französische Armee ein, meldete sich zu der Tschechoslowakischen Armee im Ausland und beteiligte sich am sog. Sitzkrieg.

Nach Frankreichs Kapitulation ging Gröger nach Marseille, wo er versuchte in die freie Welt zu flüchten. Das gelang ihm aber nicht und verbrachte im besetzten Frankreich und Vichy-Regime den Krieg mit einem Decknamen.  Gröger arbeitete auch mit dem Widerstand zusammen.

Wegen seinem Engagement in der Tschechoslowakischen Armee wurde gegen ihm ein Haftbefehl erlassen. Nach dem Kriegsende ersuchte Gröger das Tschechoslowakische Konsulat um den Status eines Widerstandskämpfers; auch wegen der Tatsache, dass er binnen seines Aufenthaltes in Marseille Hilfe für tschechoslowakische Flüchtlinge organisierte.

Diesen Status bekam er aber nicht. Inzwischen wurde seine Familie aus Sternberg vertrieben, die Fabrik enteignet, Haus ausgeplündert und zerstört. Bilder, die in seiner Heimat geblieben sind, hat der Staat für lächerliche Preise verkauft.

Kurt Gröger blieb in Paris, wo er sich im Jahre 1952 erschoss.  Das tragische Schicksal von Kurt Gröger beschreibt das Buch von Erika Pedretti: Lassen sie es so, Frau Tod/Engste Heimat.