O romských vánočních zvycích s Petrem Ščukou
Světýlka zdobící okna a balkony, adventní věnec podle posledních módních trendů, shon nebo honbu za vánočními dárky zná dnes většina z nás. Jak ale slavili nejkrásnější křesťanské svátky připomínající narození Ježíše Krista Romové, prozradí student romistiky Univerzity Karlovy Petr Ščuka
„Oba moji rodiče pocházejí z bohatších romských poměrů, proto ani jeden nezažil chudobu. Jsou 63. a 64. ročník, hned po narození se odstěhovali do Čech. Oba na Vánoce vzpomínají hezky, říkají, že byly bohaté a pestré. Dárky sice nebyly jako dnes, ale byly,“ poodhaluje Petr Ščuka a vzpomíná na vyprávění svých prarodičů, kteří i když zažívali skromnější Vánoce, o to více si vážili rodinné pospolitosti.
„Zato moji prarodiče měli Vánoce opravdu chudé. Vařila se romská jídla, např. halušky či goja, které se sháněly od sedláků, kteří dělali zabijačku a goja nepoužili.“
Vánoční ozdoby, jak je známe dnes, Romové neměli. Stromeček si zdobili ovocem nebo vlašskými ořechy.
„Na stromečcích bývaly ozdoby, které si sami vyrobili. Babička jako malé dítě třeba vyrobila ozdoby ze slámy. Obalili ořech do alobalu, věšeli jablíčka, apod.“
Romské tradice a tradiční vánoční pokrmy
Adventní čas se u Ščuků prožívá především ve znamení pohody a rozjímání.
„Příprava na Vánoce musí být vždy v poklidu, spojená s náboženstvím, s Bohem a s Ježíšem Kristem. Zahrnuje úklid, vánoční pečení. O Štědrém dni máma od rána vše chystá na štědrovečerní večeři, protože jde pro nás Romy o nejdůležitější večer z celého roku.“
Vedle rohlíčků a lineckého nesmí chybět tradiční záviny zvané šinga.
„Moje máma je odbornicí na šinga a na kynuté těsto vůbec. Dělá šinga s mákem, s kakaem, s tvarohem, s jablky.“
Jedním z romských zvyků je vzpomenout si na své zemřelé předky.
„Dáváme o jednu porci večeře navíc, naše rodina ji dává za okno nebo na balkon. Jinde se dává třeba do rohu. Jedná se o večeři pro mrtvé, pro mule.“
Štědrý den tráví v úzkém rodinném kruhu. Se širší rodinou se setkávají až na Štěpána.
„Někteří Romové to tak mají, my jsme ale takhle Vánoce nikdy netrávili. V rodině mojí manželky bylo zvykem, že Štědrý den společně trávili rodiče, sourozenci se svými protějšky a dětmi. Moje máma pochází ze čtyř sourozenců a každý z nich trávil Štědrý večer se svou vlastní rodinou. A druhý den se všichni sešli u prarodičů.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
