Novým tobogánem v Třebíči se projel zkušební jezdec. Označil ho za bezpečný

Třetí nejdelší tobogán v Česku na vlastní kůži pokusně otestoval Milan Borský. Než ale absolvoval první jízdu na mokro, vypravil se na prohlídku takříkajíc suchou nohou.

„Už mám jakési zkušenosti, takže tady asi nebude žádný problém. Nesmí tam být velké spáry, poloměr oblouků musí být daný a celý profil musí být bezpečný, což za ty roky co to dělám, dokážu odhadnout,“ vysvětluje Milan Borský.

Jak říká, jeho práce není vždycky jen legrace. Najdou se totiž i skluzavky, které nejsou postavené zrovna v souladu s normami.

„Když to nevyhovuje, tak musíte zjistit, co tam nevyhovuje, a je to potom složité. Jsou skluzavky, které jsou nebezpečné,“ potvrzuje Milan Borský. Testovací jízdu po takové nevyhovující skluzavce prý už zaplatil i sedřenými zády.

To ale naštěstí nebyl případ třebíčského tobogánu. „Simuloval jsem rychlou jízdu a je to celkem síla. Ale myslím, že je to bezpečné, v pořádku,“ shrnul své pocity bezprostředně poté, co se poprvé spustil vodním korytem.

A jaké předpoklady musí člověk splňovat, aby za ježdění po tobogánech dostával zaplaceno? „Osoba pro zkoušení skluzavek musí být tělesně zdatná, musí mít hmotnost mezi 70 a 110 kilogramy a výšku alespoň 1700 milimetrů,“ vyjmenovává Milan Borský základní tělesné parametry zkušebního jezdce.