Zdeněk Zajíček

Obec Střížov na Českobudějovicku s cibulovitou bání kostelíka jako by vévodila celému doudlebskému kraji. Kronika farnosti navíc zachycuje řadu zajímavých událostí.

V 19. století mimořádně oblíbený autor historických románů Václav Beneš Třebízský, tak trochu „druhý Jirásek“, měl blízký vztah i k jižním Čechám.

Navštívíme tvrz Tichou na samé hranici jižních Čech a Rakouska a poté překročíme hranice Portugalska a Španělska při pouti do Santiaga de Compostela s Dagmar Javoříkovou.

Když se řekne Hradčany, většině lidí se vybaví pražská čtvrť a areál Hradu. V České republice však lokality, které se nazývají Hradčany, nalezneme i na dalších místech.

Region jižních Čech je plný různých kulturních podoblastí, center a enkláv, k nimž řadíme také svébytné jazykové ostrovy – Lodhéřovský, Novohradsko nebo část Netolicka.

Východně od Hrbova na Lhenicku se nachází samota Požár. Od poloviny 18. století tu žila rodina Bohdaneckých, jejíž příslušníci o sobě tvrdili, že mají šlechtickou krev.

Když se kolem poloviny 19. století stal střížovským farářem P. Karel Blažek, začal do farní pamětní knihy podrobně zapisovat události ve svém farním obvodu.

Kdo by neznal Čertovu stěnu a Čertovy proudy na Vltavě nad Vyšším Brodem. Dnes toto místo obdivujeme, ale před staletími se na něj lidé dívali trochu se strachem.

Vyšší hospodářská a hospodářsko-průmyslová škola zemská byla roku 1866 otevřena v Táboře. Jako první v českých zemích nabízela středoškolské vzdělání v hospodářském směru.

Ve Vltavínu si poslechneme nahrávky reportáží a rozhovorů, které vznikly v Cetvinách a Černém údolí a poté se přesuneme prozkoumat architekturu šumavské obce Stachy.