Andrea Poláková
Připravuje články a další materiály pro webové stránky stanice.
Co dělám v rozhlase:
Starám se o to, aby se posluchači mohli vrátit k tomu, co jim uniklo v éteru, a našli i něco navíc. Spravuji webové stránky a facebookový profil stanice. Pravidelně tak mimo jiné doplňuji audio archiv odvysílaných pořadů, zpracovávám a upravuji články a zveřejňuji zajímavosti, na které při své práci narazili naši redaktoři.
Před rozhlasem:
Po absolvování pedagogické fakulty Jihočeské univerzity jsem několik let pracovala jako redaktorka Českobudějovického deníku. Český rozhlas mi přinesl do pracovního života zajímavou změnu a především možnost poznat, jak funguje úplně jiné médium. Kromě pozice webeditorky jsem si krátce vyzkoušela i práci v redakci zpravodajství.
Co mě baví:
Ve svém volném čase nejčastěji sahám po knize nebo usedám k dobrému filmu. Za kulturou ráda také chodím do divadla. V létě pak s chutí vytahuji kolo nebo in-line brusle a vyrážím do přírody po krásné českobudějovické rovince.
Všechny články
-
Tipy na víkend
Tipy na víkend v Jihočeském kraji
Med, pivo, maliny. Plný dobrot bude poslední červencový víkend na jihu Čech. Přináší i oblíbené slavnosti v Holašovicích nebo oslavu koněspřežky. Vyberte si z našich tipů.
-
Ves Kvítkovice se dlouhá léta dělila na klášterní a knížecí část. Spory mezi nimi byly časté
Vesnice s poetickým jménem Kvítkovice leží na okraji Blanského lesa na Českobudějovicku. Je velmi stará. Dokazuje to listina z roku 1263, kterou stvrdil Rút z Kvítkovic.
-
Lidé z Pašic na Českobudějovicku mohou zjistit mnohé o svých předcích. Rodiny se tu moc nestřídaly
Pašice leží u Pištína na Českobudějovicku, sedm kilometrů západně od Hluboké nad Vltavou. Jsou sice malou vsí, ale velmi starou. První zmínka o nich je už z roku 1262.
-
Když jsem vylezl poprvé sám na jeviště, myslel jsem, že zhynu, přiznává komediant Pavel Šmíd
Impresário, produkční, příležitostný herec, komediant, kulisák, řidič a všenicneuměl. I tak sám sebe popisuje Pavel Šmíd. Rodák ze Sušice se usadil v jihočeské obci Hosín.
-
Obyvatelstvo Holašovic se několikrát obměnilo. Po epidemii přišli Němci, po jejich odsunu zase Češi
Vesnice Holašovice na Českobudějovicku je od roku 1998 zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vzhled její návsi se po staletí skoro nezměnil.
-
Nikdo tomu nevěřil, ale Zdeněk Švejda zvládl opravit tvrz v Drslavicích. Splnil slib, který dal otci
Slíbil otci, že opraví místo, kde se narodil, goticko-renesanční tvrz v Drslavicích na Prachaticku. Bývalý stíhací pilot Zdeněk Švejda už roky kulturní památku obnovuje.
-
Židé začali používat příjmení na příkaz vrchnosti. Kdo s výběrem váhal, dostal jméno od úředníka
Židé historicky neměli žádný systém ve svých jménech. V 18. století byla nařízena jejich úřední evidence a příslušníci židovského národa si museli začít dávat příjmení.
-
Kvůli slabému zraku nemohla na konzervatoř, přesto se Naďa Kabelová stala baletkou a teď tanec učí
Trénovat, učit se a stále zdolávat výše postavené mety, to je svět Nadi Kabelové. Jako tanečnice se prosadila v Jihočeském divadle a v současné době své zkušenosti předává.
-
Mlynář Nechoďdomů, soused Jebavej a chalupník Neškodnej žili v 17. století ve Veselí nad Lužnicí
Tomu, kdo chce zjistit hodně podrobností o svých předcích, může velmi pomoci soupis podaných podle víry vydaný roku 1651. Ten vznikl po třicetileté válce.
-
Svobodné matky musely v minulosti prosit za odpuštění. Lidé je také posypávali peřím a bičovali
Při sestavování rodokmenu může někdo narazit na skutečnost, že v matrice není uveden otec. Svobodných matek totiž bývalo v minulosti více, než si možná myslíme.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »