Než Jan Neruda začal psát, pracoval jako účetní. Jeho tvorba měla velký vliv na českou a světovou literaturu
Český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik. Narodil se v červenci 1834 v Praze na Malé Straně jako syn vysloužilého dělostřelce a trafikanta.
Po nedokončeném studiu práv a filozofie začal pracovat nejdříve jako účetní, ovšem brzy ho zlákala žurnalistika. Nejprve přispíval do německého časopisu, od roku 1865 pak psal fejetony do Národních listů.
Neruda se aktivně podílel i na české politice, byl velkým vlastencem a průkopníkem kritického realismu. Napsal celou řadu knih a básnických sbírek, například Hřbitovní kvítí nebo Písně kosmické. Nejznámější je ale jako autor Malostranských povídek. V příbězích o podivínovi přezdívaném hastrman nebo o staré žebračce dokonale vystihl atmosféru Malé strany v polovině 19. století.
Nerudovo dílo se dočkalo překladů do cizích jazyků a mělo velký vliv na českou a světovou literaturu. Pseudonym Pablo Neruda například používal chilský básník Ricardo Reyes Basoalto. Náš český Jan Neruda prožil mnoho milostných vzplanutí, přesto se však nikdy neoženil a neměl děti. Zůstalo po něm jen jeho obsáhlé dílo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
