Nevidomým usnadňuje pohyb po Jihlavě speciální vysílačka. Někde však chybí

Krabička zhruba o poloviční velikosti, než je mobilní telefon, má na sobě řadu velkých tlačítek s čísly, která slouží každé k jiné věci. Jedním číslem si spustí identifikaci budov, jako je třeba pošta. Hlasitý gong oznámí, že je na místě, hlas pak nasměruje k přepážkám.

Vysílačkou je možné namířit i na právě přijíždějící autobus nebo trolejbus. Ten pak hlasitě oznámí, jaké má číslo a kam jede. Podobně je tomu také v knihovně, autobusovém nádraží, vlakovém nádraží nebo magistrátu. A tím vlastně výčet končí.

V nemocnici ale pomocníka pro nevidomé nemají, spoléhají na to, že slabozraký nebo nevidomý přijde s doprovodem. Nabízejí také alternativu v podobě sociální sestry, která na vyžádání z vrátnice může nevidomého kamkoli doprovodit.

Sousední dům zdraví už prý nějaký čas majáček, co vysílá návod pro nevidomé kudy kam, má. Je namontovaný na střeše a spustí ho vysílačkou nevidomý, když dojde k vrátnici. Problémy se spuštěním jsou občas i na zastávce MHD, někdy musí mačkat nevidomý dlouho, než se mu navigace z autobusu ozve, vynahradí to prý ale vstřícnost řidičů.

Na krajském úřadě je podle pracovnice jihlavského Tyfloservisu, který pomáhá nevidomým se sháněním vysílačky, instalace ze zákona povinná. Přesto na budově kraje v Žižkově ulici zatím takové zařízení není.

V odpovědi úřadu stojí, že klienti mohou využít služeb recepce, která funguje každý pracovní den v úředních hodinách. Tento způsob poskytování služby klientům se prý zatím osvědčil.

Instalace je drahá - v řádech desítek tisíc. Ale poslouží stovkám lidí a usnadní jim život. A nejen v Jihlavě. Vysílačka na stejném principu funguje v celé republice.

Lidé, kteří oslepli následkem metylalkoholu, se budou muset naučit používat některé pomůcky pro nevidomé|foto: Tyflocentrum Ostrava