Nedělní Noční linka: Báječný divadelní život

26. listopad 2023

Přichází večer plný vzpomínek na divadelních dobrodružství! Jak řekl William Shakespeare: „Celý svět je jeviště a všichni muži a ženy jen herci.“ 

Jak moc vás v životě přitahovalo divadelní jeviště? Užívali jste si například v  ochotnických spolcích záře reflektorů? Hráli jste někdy v divadle a cítili ten adrenalin a kouzlo okamžik? Jaké byly vaše role? Jaký to byl život? Měli jste trému? Jaké jsou vaše nejzajímavější vzpomínky s divadelními zkouškami
a představeními? Jezdili jste na zájezdy? Co vám působení v divadle přinášelo? Získali jste díky tomu hodně přátel? Chodíte i v dnešní době do divadla?

Svůj příběh zavolejte Jarce Barboříkové do zlínského studia Českého rozhlasu na telefonní číslo 731 800 900 nebo napište sem, přímo pod téma (rozhlas.cz/linka). K dispozici je také email linka@rozhlas.cz. Těším se na Vás!

Jana|Dobrý den chcela by som pozdravit Tadeáša s ktorým Vás počúvame.On je Váš velký fanúšik.. Divadlo je miesto plné emocii v ktorom sa človek može i niečo naučiť. „Všichni na jednom divadle velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče, celé lidské pokolení jest z jedné krve, jedna rodina, jeden dům. “
Vladka z Rychvaldu|Krásné poslouchání všem. Divadlo mám ráda a měla jsem předplatné už jako dítě. Do divadla máme dál. Tak jsem chodila s dcerami o vánocích. Jeden rok jsme si vybrali něco od Osvalda Wailda. Dojeli jsme do divadla a sedli si na svá sedadla. Koukáme kolem a divím se tolik dětí na takové představení? Pak přišla uvaděčka a zkontrolovala mám vstupenky. Za chvíli přišla znovu a ještě jednou si vyžádala vstupenky. A pak říká: Paní vy máte vstupenky do Dvořáka a tady jste v Myronovi. Polilo mne horko. A pak ještě dodala: A na včerejšek! To už jsem zelenala studem. Uvaděčka nám sice nabídla, že nám dá židle a můžeme tam zůstat podívat se na Mrazíka, kterého tam dávali pro děti, když už jsme zaplatili. Naštvaná, že to již skoro dospělé dcery nezkontrolovaly jsem s nimi vypadla z divadla a jela domů. Dcery byly zařazené. Tak v půlce cesty domů, jedna z nich řekla: No alespoň jsme se pěkně oblékly.. Už je to hodně let a dodnes si ze mne rodina dělá srandu, když jdeme do divadla, zda zase půjdeme zítra na včerejší představení. A jestli vim do kterého divadla. Přeji krásné zážitky v divadle.
Jana|Zdravím všechny linkaře a věřím, že o zážitky nebude nouze. Já osobně jsem nikdy herečkou být nechtěla, ale to neznamená, že bych na těch prknech nestála. V 8.-9. třídě jsme ve škole měli maňáskový kroužek, do kterého jsem ráda chodila. Vedla to naše češtinářka a připravili jsme několik pohádek pro děti z mateřských škol. To obnášelo, že jsme si museli rozdělit role a každý si slova té své role musel napsat, protože jsem byla žákyní v době, kdy nebyl skener, kopírka a foťák jsme neměli také. Takže vše na koleně a ještě jsem zapojila i své rodiče, kteří mi s maňáskem vždy pomáhali, maminka to vlastně ušila. Pro nás to bylo výchovné v tom, že jsme museli umět veřejně vystupovat a mluvit srozumitelně, což určitě zbytečné nebylo. Docela by mě zajímalo, jestli si na to z naší třídy někdo tak vzpomene, jako já. Chodila jsem do pěveckého sboru a pravidelně jsme vystupovali, několikrát jsem zpívala sólo, a to vlastně bylo také na jevišti, ale v divadle to nebylo. Jeviště bývala v kinech a také v naší vesnické hospodě. Kde ty loňské sněhy jsou... Zdraví Jana
Jana|Dobrý večer. Každý člověk hraje roli ve svém živote. Já miluju divadlo a hrála jsem i v jedném divadle
franz|táži se proč vzpomínat ? jsou zde i moderátoři, kteří jsou herci , mnozí přesvědčení, že činí dobře, což nelze zazlívat a jen "obdivovat " , vím, že každý dobrý herec musí jistou míru sebevědomí mít a já z celého srdce přeji, aby svůj um vkládali , jak do rodiny posluchačů a čtenářů noční linky, tak i v osobním životě, tam jsou ty prkna, co znamenají svět a já dodávám i život, z chaloupky pod lesem v bílých karpatech zdraví pan franz, holt jsme herci celý náš život a jedině ten nás umí spravedlivě ohodnotit, zda jsme zde svoji roli zvládli na výbornou
Jana Jirkov|Pěkný večer všem! Divadelní prkna jsem obdivovala, když jsme se základkou jezdili na různá divadelní představení do divadel v Mostě. Nejhezčí divadelní představení, které jsem tam shlédla pro mě bylo O Rusalce. Zdravím všechny divadelní nadšence, Františka, Milenku, Aničku.
Bohumír - pohoda v duši| No vážení, divadlo se často odehraje u nás doma. Hlavně když se přijede z nákupů a je při tom hodně lidiček kolem. Třeba dnes, to se kupovali nové monitory k počítači a momentálně nejdou hned napojit. Jinak teď už nechodím k vůli sluchu, na herce o dvou lidech z Prahy , už vůbec. Posledně jsem byl loni a když byla přestávka, polovina diváků kamsi zmizla. Zdravím pohodáře z N L, včera jsem pustil rádio za 5 - 23h a probudil se 0,02h překvapen.
Dobromila Atalovičová |ZDRAVIM VSECHNY NA PRIJMU A VAS JARUSKO DIVADLO MI PRIPOMINA DOBU MOJEHO MLADI HRALA JSEM MARUSKU V SOLY NAD ZLATO MY TRI KAMARADKY JSME HRALY TRI PRINCEZNY NASLEDOVALO I NEKOLIK SCENEK NEKDY I ZPEVEM CHDILA JSEM DO BRNENSKYCH DIVADEL JSOU TO KRASNE VZPOMINKY DETEM JSEM HRAVALA LOUTKOVE DIVADLO VSEM VSE DOBRE ZDRAVI ZDAR A SILU POZDRAV POSLUCHACUM DOBROMILA NM NV
DRAHOSLAV|KDO UMÍ, NA DIVADLE OHROMÍ. MÁM RÁD CHRUDIMSKÉ OCHOTNÍKY. ČASTO UMÍ BÝT KRÁSNĚ OPRAVDOVÍ.
Marek|Já jsem hrál jen v době, kdy jsem byl na základní škole. Hrál jsem v loutkovém divadle v Opavě tři pohádková představení. V příbězích včelích medvídků jsem hrál Čmeldu, v Princezně ze mlejna knížepána a v Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém čaroděje. Dramatický kurs jsem mohl absolvovat na gymnáziu, ale z časových důvodů jsem to nemohl provést - v ty dny jsem měl příliš dlouhé vyučování. Jinak jezdím do divadla v Opavě, Ostravě, v době studia na gymnáziu jsem byl na několika pražských divadlech a jednou jsem byl v Londýně na Lvího krále.

Mohlo by vás zajímat

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.