Na pergolu použijme raději olejovou lazuru, na krovy v domě zase impregnační nátěry
Nátěry dřevěných tesařských konstrukcí nám nejen zlepšují jejich vizuální podobu, ale rovněž prodlužují jejich životnost. Kdy, jak a čím se do nátěrů pustit jsme se zeptali tesařského mistra Jaroslava Mádra.
Nejlepším nátěrem k ochraně dřeva, zejména v exteriéru jsou podle jeho zkušeností lazurové nátěry. K nim patří jak obyčejný luxol, tak i dražší lazury renomovaných značek. Přestože už dnes existují lazury na vodní bázi, zkušenosti zejména z nátěrů v exteriérech mluví spíše pro lazury na bázi olejové. Jsou trvanlivější a při opakované aplikaci na suché dřevo se dobře zapíjejí a vytváří pak ochrannou vrstvu.
S nátěrem nové konstrukce není potřeba nijak otálet. Naopak, čím dříve, tím lépe. Ochráníme tak dřevo před napadením škůdci, plísněmi a houbovými chorobami. Povrch dřeva ošetřený vhodnou lazurou také lépe odolává vodě a ultrafialovému záření slunce.
Také následná údržba je při použití lazurových nátěrů jednodušší. Stačí starý nátěr lehce obrousit smirkovým papírem, omést od prachu či lehce setřít vlhkým hadříkem nečistoty a můžeme natírat znovu. Nátěr by se měl opakovat nejméně dvakrát, při první aplikaci i třikrát. Počet vrstev se může lišit a doporučené množství nátěrů i dobu zasychání najdeme v návodu při koupi barvy.
Lazurou ošetřené konstrukce vydrží několik let. U pergol, které jsou kryté střechou, to může být pět let i více. Nátěry však někdy vyžadují i konstrukce, které jsou ukryté uvnitř domu. Jedná se například o krovy, stropní konstrukce a podobně. Zde místo lazur používáme speciální impregnace dřeva. Ty slouží o zamezení napadení konstrukcí hmyzem, plísněmi a houbami.
A jaké barvy tedy použít. Bohužel pro naši peněženku i zde platí, že za kvalitnější nátěry si připlatíme. Dá se však očekávat, že dřevo spolehlivě ochání i po desítky let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.