Moderní čističky odpadních vod si zcela neporadí s hormony. Výsledek? Mimo jiné oboupohlavní ryby

Obce a města investují nemalé peníze do čistíren odpadních vod. Výjimkou není ani Třebíč, která zaplatila za modernizaci čistírny bezmála 100 milionů korun.

„Pomocí biokultury odbouráváme z vody dusičnany,“ popsal Leoš Tuna, technolog čistírny odpadních vod. Dokáží odstranit fosfor a jeho sloučeniny, který se od odpadů dostává mimo jiné z pracích prášků.

Jaroslav Hedvábný, šéf třebíčské vodárenské společnosti, Českému rozhlasu řekl, že nedávným testováním se zjistilo, že stávajícím způsobem jsou schopni z vody dostat asi polovinu obsažených hormonů, zbytek teče do řeky Jihlávky.

Právě umělé hormony představují velké riziko v přírodě. Zabývají se tím vědci po celém světě, kromě jiných také Branislav Vrana a Luděk Bláha ze specializovaného centru při Masarykově univerzitě v Brně.

Uměle vytvořené hormony jsou problémem i při minimálních koncentracích

Branislav Vrana vysvětluje, jaké množství člověk vyrobeného estrogenu stačí k tomu, aby ovlivnil život v povrchové vodě. „Ten ethinylestradiol (pozn. odbočný název pro syntetický entrogen) je látka, která je účinná při koncentraci asi 35 piko gramů na litr vody. Pro představu je to asi deset kapek této látky, což je zhruba gram, rozpuštěné v množství vody v nádrži Lipno. Při takovém zředění dokáže taková látka působit negativně.“

Oboupohlavní ryby

Umělé hormony, které se do odpadních vod dostávají kupříkladu z moče a stolice žen, které užívají antikoncepční pilulky, představují velký problém pro organizmy, především pro ryby. „Ryba je totiž mnohem citlivější než člověk. U člověka ta látka působí v mnohem vyšších koncentracích než u ryb. Naši kolegové tady z veterinární kliniky vám potvrdí, že nacházejí ryby i tady v Česku, která vykazují znaky intersexuality,“ jinými slovy mají v těle obě pohlaví, dodává Luděk Bláha z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí při Masarykově univerzitě v Brně.

Antibiotika a veterinární léčiva

Další problematickou látkou jsou obecně antibiotika a některá veterinární léčiva. „Antibiotika prostředí příliš neznečišťují, ovšem působí na mikroorganizmy a napomáhají tak rezistenci vůči sobě samým,“ řekl Luděk Bláha.

Oba vědci ale nejsou skeptičtí, i když dopady umělých hormonů a jiných léčiv na přírodu jsou silné a nesporné. Existují totiž a stále se vyvíjejí nové technologie, které z odpadních vod tyto látky v budoucnu dokáží zcela odbourat. Navíc je to zájem celého světa, zmutované ryby totiž nejsou zdaleka jenom v České republice. Vědci je našli v mořích, kupříkladu u břehů Velké Británie.