Michal Mižigár vyzval k přijetí jasné definice anticiganismu českou vládou

U příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti připomněl Michal Mižigár nejen genocidu Romů za holocaustu, ale i jejich útrapy v současnosti a nedávné minulosti. Zavzpomínal například na období svého dětství v Písku, kde byl z rasových důvodů v roce 1993 zavražděn Tibor Danihel, kterému chyběl jeden den do 18. narozenin.

Michal Mižigár|foto:Senát Parlamentu České republiky, ©

„Byl jsem hodně malý, takže tu vraždu si pamatuji jen matně. Ale pamatuji si ty události, které následovaly potom. To bylo několik let, kdy jsme se báli chodit do školy. Pamatuji si, že jsem šel do školy a byl nějaký neohlášený pochod, tak jsem se šel schovat třeba do nějakého obchodu v centru, jako dítě jsem se bál. Pamatuju, kdy jsme s babičkou a dědou leželi za bílého dne na zemi v jejich nízko položeném bytě v suterénu, když kolem ulicí pochodovaly dvě – tři stovky skinheadů. Docela mě to poznamenalo, protože jsme nemohli chodit do kroužků, rodiče se báli nás někam pouštět, nepřicházelo v úvahu jet někam autobusem nebo vlakem, protože člověk nikdy nevěděl, kdy a kde ho někdo napadne.“

V závěru svého projevu Michal Mižigár také apeloval na zákonodárce a politiky, aby se zasadili o přijetí definice anticiganismu, tedy rasismu proti Romům a Sintům, a jeho zařazení mezi trestné činy.

„Hlavně by to pomohlo k tomu, že bychom si jasně vydefinovali nějaké diskriminační postupy, zejména ze stran institucí. Protože my, když máme neziskové organizace a máme vysokoškoláky, už narážíme na to, že už nemáme větší kapacitu přispět k tomu, aby se soužití a vůbec ta situace zlepšily. Narážíme na to, že celý aparát, proti kterému ty naše neziskové organizace jsou úplně malé a nemají žádnou dostatečnou kapacitu s tím pracovat. Věřím tomu, že nějaké přijetí a vymezení definice anticiganismu by tomu napomohlo. A zároveň by šlo i lépe potírat různé rasistické projevy.“

O názor na zařazení anticiganismu mezi trestné činy jsem požádala předsedu Senátu Miloše Vystrčila.

Miloš Vystrčil|foto:Senát Parlamentu České republiky, ©

 „Já jsem přesvědčený, že každý projev jakékoliv rasové nelítostnosti nebo rasového obvinění je už dnes v našem trestním řádu hodný potrestání a pokud se ukazuje, že tam speciálně má být i anticiganismus, tak samozřejmě by to tak mělo být. Ale je to věc ministerstva spravedlnosti. Myslím si, že rozhodně platí, a říkal jsem to i ve svém vystoupení, že bychom všechny projevy jakéhokoliv rasového násilí, ať se to týká národnosti, rodů, toho, zda někdo je příslušníkem kterékoliv rasy, by mělo být potrestáno. A to se týká samozřejmě Romů, stejně jako Židů, stejně jako i některých lidí, kteří třeba mají jinou sexuální orientaci. A pokud to není dobře v našem právním řádu dnes zabezpečeno, tak bychom se o tu nápravu měli snažit.“

Miloš Vystrčil ve svém projevu také uvedl: „Za jeden z konkrétních projevů toho, že své povinnosti plníme, i když občas pozdě, je letošní otevření Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Doufám, že bude konečně sloužit jako důstojné vzpomínkové místo.“

„Návrh se mi líbí. Neviděl jsem to ještě úplně konkrétně, takže jsem připraven a těším se na to, až to budu moci navštívit a že tam společně někdy v dubnu otevřeme.“

Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, připadá na den, kdy došlo k osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim.