Měl přirozenou autoritu, tak jsme mu začali říkat šéfe, vzpomíná na Karla Hubáčka Otakar Binar

Čtěte také

Architekt Otakar Binar: V době socialistické šedi byl Ještěd naším protestem

„Tři měsíce jsem pracoval ve Stavoprojektu, takže pamatuji ještě prvního ředitele. To byl tehdy, jak se říkalo, dělnický ředitel, který chodil v modrákách. On byl původně traťmistr, a protože byl zvyklý na kontakt s dělníky, tak chodil po ateliérech a poplácával projektantům po zádech a ptal se: ‚Soudruzi, tak jak vám to jde?‘ A všichni říkali, že jim to jde...,“   vzpomínal na své začátky Otakar Binar.

Na onoho ředitele ještě prozradil, že vlastně nepostřehl, že projektanti nepracovali na zakázkách, ale na svých ‚melouších‘. Podnik se tím dostal do problému, neplnil plán, nebraly se prémie, takže byl zájem se onoho dělnického ředitele zbavit.

„V té době nastupoval architekt Hubáček spolu s architektem Kolářem. Ti se nějak domluvili se šéfem závodního výboru, že vstoupí do vedení podniku, že ho během roku vrátí do prosperujícího podniku, potom že odstoupí,“ pokračoval ve vzpomínkách Otakar Binar.

K tomu také opravdu došlo. Karel Hubáček podle Binarových vzpomínek po roce opustil místo náměstka a nastoupil do ateliéru 2 jako šéf ateliéru po panu architektu Winterovi, který projektoval jabloneckou radnicí.

„Takže jsem poznal Hubáčka hned při jeho začátcích a byl mě nesmírně sympatický, protože to byl skutečně člověk vzácné povahy. Když jsem potom skončil školu a nastupoval, to už byl pan ředitel architekt Bouček, tak jsem požádal, abych byl přidělený do ateliéru Hubáčka,“ řekl v rozhovoru Otakar Binar.

Znal tedy Karla Hubáčka od jeho prvního nástupu, a jako mladý začínající arhcitekt u něho nastupoval jako druhý. Před ním byl Pavel Švancer, autor libereckého bazénu.

„Karel Hubáček měl přirozenou autoritu, takže my jsme mu začali říkat šéfe. Opravdu, pane šéf. Nebylo to s nějakým vynucením, ale úplně přirozeně,“ charakterizoval autora Ještědu Otakar Binar.

V architektonickém ateliéru SIAL, který Otakar Binar spoluzakládal, byli podle něj všichni nestraníci, oslovení soudruh se tam nenosilo.

„To byla nesmírná výhoda. Opravdu, my jsme mohli říkat, co nás napadlo, a to nás taky nějakým způsobem sdružovalo. Neměli jsme před sebou žádné zábrany. Říkali jsme si opravdu na rovině, co si myslíme o dění, i o zakázce. Bavili jsme se otevřeně. Všichni jsme byli v přátelské pohodě,“ doplnil Otakar Binar.

Kromě vzpomínek na Karla Hubáčka zavzpomínal v rozhovoru s Ivetou Kalátovou v roce 2018 také na to, jak navrhoval interiéry pro vysílač a hotel Ještěd. Poslechněte si záznam rozhovoru.