Likviduje škůdce, odhalí nákazu. Brněnští vědci se podílejí na vývoji robota, který usnadní práci zemědělcům

„Nacházíme se v kultivační laboratoři, kde je umístěno pět kultivačních boxů, které si můžeme představit jako velkou šatní skříň. Lze tam řídit teplotu, vlhkost a tak dále,“ popisuje Dalibor Húska. Na Agronomické fakultě ve velkých látkových boxech pěstuje rajčata. Rostliny postupně infikoval několika škůdci. Modelový skleník pak vědci využili k tomu, aby robota naučili rozeznávat, co je rostlina a co škůdce.

„Museli jsme mít ohromnou databázi snímků, kde byly rostliny v různém stavu vývoje, stejně tak jako škůdci. A pak naši studenti museli ručně nacházet ty jednotlivé škůdce na snímku, označit je, popsat, jestli je to dospělec nebo larva. A na základě toho se potom umělá inteligence byla schopna naučit a rozeznávat, co je co,“ popisuje člen výzkumného týmu Libor Lenža.

Výsledný robot umí rozpoznat tři škůdce a dvě rostliny – rajčata a papriku. Sám vypadá jako metr dlouhý pojízdný vozík. Na zádech má robot zásobníky s postřikem. Z prostřední části těla mu zase vyrůstá pohyblivé rameno s kamerou. Stroj se zvládne sám pohybovat po skleníku. Pomocí kamery přitom kontroluje stav okolních rostlin.

„Pozná, co to je za škůdce, v jaké intenzitě je na dané rostlině, nebo v daném řádku, a podle toho sám aplikuje vhodný typ přípravku a také jeho dávkování. Tím se šetří obrovské množství chemických látek, které se používají v zemědělství,“ vysvětluje Lenža.

Robot odhalí brzy nákazu

Podle výzkumnice Olgy Kryštofové nejen, že robot zvládne zredukovat množství použitého postřiku, ale zároveň dokáže také odhalit nákazu ve skleníku dřív, než naplno propukne. „Člověk dokáže – když se bavíme o té skleníkové produkci – zkontrolovat zhruba 2 % té plochy. Robot je schopný, vlastně tím, že pracuje 24 hodin denně, pobrat mnohem větší procento skleníku. V důsledku je to velmi důležité, protože tu nákazu zachytí mnohem dříve než člověk.“

Robota ve skleníku naviguje družicový systém Galileo. Ten by se podle Dalibora Húsky dal v budoucnu využít taky k předávání informací mezi jednotlivými roboty. „Taková síť robotů by pak v budoucnu mohla mezi sebou komunikovat a mohla by komunikovat samozřejmě i s farmáři. Pokud se už někde objevuje nákaza, tak aby se mohla udělat patřičná opatření co nejdříve.“

Funkčnost prototypu vědci testovali na farmě ve Španělsku. V plánu teď mají stroj dál zdokonalovat. K českým zemědělcům by se finální verze robota mohla dostat za několik let.