Lidí bez domova v Česku přibývá i v místech, kde dřív nebylo bezdomovectví tématem. Problém řeší Přibyslav i Velké Meziříčí

Rostoucí náklady na život jsou nejpalčivější starostí pro 93 procent Evropanů. Ukazuje to poslední průzkum Evropského parlamentu. Vážný dopad mají na situaci lidí s nízkými příjmy, zejména rodičů samoživitelů, seniorů a mladých lidí. Ti nezvládají pokrýt základní potřeby, jako je vytápění domů, nákup potravin nebo placení nájmu.

„Často to bývají ženy, ale také i střední vrstva. Často nám volají lidé, kteří jsou v tíživých situacích, protože nezvládají rozpočet. Buď zaplatí energie, nájem, nemají pak na náklady pro děti, na jídlo, na ošacení a běžnou potřebu,“ popisuje koordinátorka Charity pro sociální oblast Iva Kuchyňková.

V menších městech chybí sociální služby

Ideální by bylo, kdyby sociální služby mohli lidé využít v místě, kde žijí. Chudí lidé nemají finanční prostředky na to, aby se dopravili do ambulance. Problém je to ale i pro seniory, a nemocné. Ti všichni potřebují, aby služba přišla za nimi.

„Pokud je to možné, tak pomáhají například s nastavením splátkových kalendářů, jednají s pronajímateli, řeší tu nepříznivou situaci. Tam, kde je možné mít dávky, tak jim pomáhají vyřídit sociální dávky,“ vysvětluje úkoly pracovníků sociálních služeb, které je ideální zajistit přímo v terénu, Iva Kuchyňková. „Ale musíme si uvědomit, že ne všude, kde ty dávky jsou potřeba, je možné je získat. Mnoho pronajímatelů má za podmínku při ubytování lidí, aby nájemník nežádal o dávky. Tito lidé nemají šanci si je vyřídit, protože nedostanou mnohdy ani smlouvu,“ doplňuje.

Bezdomovectví i v malých městech

Z výsledků posledního sčítání osob bez domova v České republice, které v roce 2019 provedl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, vyplývá, že v Česku bylo přibližně 23 800 lidí, kteří přespávají venku nebo v azylových domech. Podle Ivy Kuchyňkové jejich počty stoupají. „Samozřejmě se nám vyskytují i třeba na vesnicích a v některých lokalitách je to teď už významné,“ potvrzuje rostoucí trend bezdomovectví. Menším městům podle ní chybí sociální bydlení nebo navázané spolupráce s organizacemi, které by jim pomohly situaci řešit.

Lidí bez domova přibývá i v Přibyslavi. Ve čtyřtisícovém městě žije asi 6 osob, které je možné označit za bezdomovce. A podobného trendu si všimli i ve Velkém Meziříčí. „Je to místo, kde se nejvíce od jara začali shlukovat místní bezdomovci,“ popisuje v malém parčíku, kterému místní říkají Na Rozkoši, vedoucí strážník městské policie Jan Klikar. „Přesně to spočítané není, ale počítáme mezi deseti a dvaceti,“ vyčíslil počet lidí bez domova.

Radnice teď jedná se žďárskou charitou o opatřeních, která by umožnila se o lidi bez domova postarat. Například by chtěla zřídit sprchy, která by bezdomovcům byly k dispozici několikrát do týdne.