Libor Dvořák: Strategická dvojakost Číny
Americký ministr zahraničí Antony Blinken je na návštěvě Číny. Se svým čínským protějškem a dalšími představiteli bude jednat o napětí na Blízkém východě, agresi Ruska na Ukrajině, situaci v Jihočínském moři i dalších tématech. Podle agentury Reuters Blinken zejména vyzve Peking, aby omezil podporu, kterou poskytuje ruskému vojenskému průmyslu.
Spojené státy se před Čínou už dlouho netají obavami z jejích iniciativ, které by mohly dále přímo podpořit ruskou válku na Ukrajině, ale i z jakýchkoli kroků podnikaných čínskými firmami ve prospěch obnovy a modernizace ruského vojensko-průmyslového komplexu.
Čtěte také
Na druhé straně čínské banky docela nedávno začaly odmítat platby za dodávky zboží do Ruska, což podle agentury Bloomberg vedlo ke snížení čínského vývozu o 16 procent. Přesto loni rusko-čínská obchodní výměna stoupla na rekordních 240 miliard amerických dolarů.
Důvod tohoto čínského tance mezi vejci je jasný: Čína nechce zpřetrhat spojenecká pouta s Ruskem, ale zároveň si nehodlá uzavřít přístup na americké finanční trhy.
Výraz orientální úskočnosti?
Expert berlínského Carnegie Centra pro studium Ruska a Eurasie Temur Umarov je toho názoru, že je to prostě strategická dvojakost, Číně historicky vlastní odjakživa, a doslova říká:
Čtěte také
„Čína má mnoho priorit, proti nimž jít nemůže a nechce. Vztahy s Moskvou jsou pro Peking mimořádně důležité, protože Rusko je dnes jediná světová mocnost, která je ochotná Čínu podpořit v jejích protizápadních a protiamerických snahách.
Rusko je pro Čínu víc než významné v ekonomickém, politickém, strategickém i geografickém ohledu. Proto se Peking svou zahraniční politiku v tomto směru měnit rozhodně nechystá.“
Hned po tomto konstatování však pan Umarov jedním dechem dodává, že stejně důležité jsou pro Peking i vztahy se západní Evropou a Spojenými státy:
„Číňané si uvědomují, že pro Evropu musí mít v záloze nějaké ty chlácholivé fráze, jež by naznačovaly, že Peking chápe znepokojení západních států a nemává nad nimi rukou, protože je pro něj důležitější slepě respektovat hlavně své vlastní zájmy. A odsud ona strategická dvojakost, jíž jsme svědky,“ míní Temur Umarov.
Popsaný fenomén můžeme pojmenovat všelijak: supervelmocenská prozíravost, přirozený postup jednoho z nejvlivnějších států světa či naopak výraz orientální úskočnosti. Ať to ale pojmenujeme jak chceme, bude to fungovat pořád stejně.
O to zajímavější bude sledovat, s jakými konkrétními výsledky bude Antony Blinken ze své třídenní návštěvy Říše středu odjíždět. Čína je pro euroamerický svět oříškem přinejmenším potenciálně ještě tvrdším než samotné Rusko.
Autor je komentátor Českého rozhlasu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
