Krčma U Sklepu

Příkaz ke kutání přichází od cisterciáckých mnichů na předem vytipovaných místech kolem roku 1150. Podzemní chodby pod Štědrým se začínaly kopat hned z několika stran pro záchranu lidí před nepřítelem. Poblíž kaple sv. Vojtěcha bylo vykutáno několik podzemních chodeb a podzemních křižovatek. Zatím víme, že jedna z chodeb vede do kostela v Čížkově.

Druhá podzemní chodba souběžná s tou první skončila na ploše dnešních Čečovic v opatském dvoře. Další dvě chodby směřují do lesa Štědrého. Pod dnešní svatovojtěšskou kaplí byly rovněž dvě chodby. Jedna z nich zde končí a druhá pokračuje na „Voblizovic skálu“ a pokračuje na cisterciácký klášter. Všechny tyto popisované chodby jsou dnes ale již neprůchodné.

V oblasti na podzemních chodbách pracovali klášterní „vazalové“pod karabáčem tzv. konvrše. A aby odvedli řádný kus práce , museli se také najíst. Stravu sem dováželi z velké kuchyně, která tehdy stála ve „Vrčanských Werkách“pro 35 lidí a to dvakrát denně. Představení z klášterního konventu brzy přišli na to, že poblíž díla vede obchodní cesta a že by se dala vhodně použít již nepoužívaná stavba u místního podzemí. A tak i malá krčma, kterou zde zřídili, přinášela tehdy velikému klášteru jistý finanční přínos.

Všichni krčmáři byli ve službách cisterciáckého kláštera a byli to Němci. Vydělané peníze na malé krčmě pak putovaly do německého mateřského Ebrachu. V krčmě se stavěli obchodníci, kteří projížděli kolem, náhodní poutníci, celá procesí a hlavně uhlíři z malé osady ve Štědrém. Tehdejší krčmáři, kterých se tu vystřídalo přes 15 nebyli žádní slušní lidé, ale hrubí surovci. Okrádali své hosty, jak jen to šlo a krčma byla pro ně příležitostí, jak snadno získat nepoctivé peníze.

Krčma U Sklepu zanikla v době pobělohorské, kdy ji zničili švédští vojáci.