Krása, divokost a přítulnost v jednom. To je kočka bengálská
Bengálská kočka vypadá jako malý tygřík. To proto, že vznikla křížením asijské leopardí kočky a kočky domácí. Je velmi chytrá a nevadí jí voda.
Má ráda společnost, a když chce, velmi hlasitě a zvláštně mňouká. Je zkrátka zábavná a aktivní. Se svým majitelem si ráda zajde i na procházku. I proto se tohle méně známé plemeno dostává do popředí zájmu českých chovatelů koček.
Chovatelka bengálských koček Hana Paulová z Dlouhoňovic na Orlickoústecku založila svou chovnou stanici v roce 2013. Má kočky jak z předních chovatelských stanic, tak i ze zahraničí.
Pružné krasavice, které skoro nelínají
Bengálské kočky jsou aktivní, atletické a pružné, s dlouhým svalnatým tělem. Krásná je jejich nezaměnitelná, unikátní mramorovaná a tečkovaná kresba. I proto je cena těchto koček značně vysoká.
„Odchováváme koťátka pod největší světovou organizací Fifé a tedy v jimi uznaných barvách a varietách s kresbou mramor/tečka (rozeta), barva hnědá a sněžná,“ vysvětluje Hana Paulová a pokračuje: „Dnes je velmi oblíbená a žádaná velká rozeta, díky které kočka vypadá jako malý leopard.“
Nejčastěji se bengálské kočky chovají v různých odstínech základní hnědé barvy, ale mohou být také bílé – sněžné, stříbrné, černé i modré.
„Posledním výkřikem módy je černá záclonka přes jakoukoliv barvu kožíšku – charcoal. Kočička vypadá, jakoby prolezla komínem,“ směje se Hana Paulová a dodává, že výhodou tohoto plemene je také jejich krátká, lesklá a hebká srst, která skoro nelíná.
Jak vzniklo plemeno kočky bengálské
Americká genetička Jean Mill provedla roku 1963 první experimenty s křížením leopardí kočky z jižní Asie a kočky domácí. Jejím úkolem bylo stvořit krotkou domácí kočku, která zaujme originálním vzhledem svých divokých předků. Trvalo to sice čtyři generace, ale povedlo se to.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.