Ke kávě pomazlení s kočkou. Tak fungují kočičí kavárny, na Vysočině jsou dvě

Kávu a jako bonus vrnící kočku na klín nabízí podnik v centru Jihlavy. Na kontroly tam nechodí pouze hygiena, ale také krajští veterináři.

Pět koček tam totiž žije a obšťastňuje zákazníky. Kočičí kavárny jsou na Vysočině zatím dvě, další najdou lidé ještě ve Žďáře nad Sázavou. V Jihlavě slouží podnik zároveň jako útulek. Kočky je totiž možné adoptovat.

„Máme to každá primárně jinak, já na kafe, dcera za kočičkami.“ Jednu z koček si u kávy hladí třeba i paní Vrbová.

„Občerstvení vypadá dobře, ale hlavně ty kočičky, a je to tady hezké. Malá má ráda kočičky.  Koukali jsme vždycky oknem, takže víme, jaké jsou. Těšily jsme se, že se pomuchláme s těma malýma, protože doma už máme velký.“ Za zvířecím rozptýlením do centra Jihlavy vyrazily také Blanka s Petrou.

Pět koček

Koček teď po kavárně běhá celkem pět. Podle vedoucí kavárny Moniky Zychové jsou z celé Vysočiny. „Kočičky máme vlastně všechny opuštěný nebo vyhozený. Máme tady kočičky z lesa, kočičky, co se toulaly po městě, kocourka z kravína.“

Určitá pravidla

Soužití koček a zákazníků kavárny vyžaduje určitá pravidla. „Nejhlavnější je hlídat si děti, protože děti mají svá pravidla a kočičky také svá.“ Lidé by taky měli obsluze hlásit, pokud jim zvíře třeba sní něco z talíře. Sami by je navíc vůbec krmit neměli, pokud si v kavárně nezakoupí speciální pamlsky.

A pokud se zákazníkovi kočka hodně zalíbí, může si jí i adoptovat. „Když se někdo ukáže, kdo by to koťátko chtěl, komu by se líbilo, tak děláme právě i tu adopci.“

Kontroly

A jelikož kočky v kavárně žijí, nekontroluje podnik jenom hygiena, ale i veterinární správa. „Krajská veterinární správa se sem šla podívat hned, co jsme otevírali, ještě týden před tím, aby tady všechno bylo, jak má být, aby kočky měly určitý počet bedýnek, to máme schválené, máme i číslo malého hospodářství.“

Hygienici pak pouze trvají na tom, aby kočky neběhaly za barem. Pokud tak zákazníci najdou třeba v kávě chlup, dostal se tam až od koťat pobíhajících kolem stolů. S tím ale musí podle Moniky Zychové každý příchozí počítat.