Ke kácení stromů a keřů je nutné povolení od určité velikosti či plochy, úřady ho mohou i zakázat

Veškerou agendu kácení a pěstebních zásahů do stromů a keřů řeší ve svých ustanoveních zákon o Ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Podle něj můžeme bez povolení kácet pouze stromy, které mají ve výšce 130 cm nad zemí obvod menší jak 80 cm. U keřů se můžeme bez obav pustit do vyřezávání pouze v případě, že nemají celkovou rozlohu větší než 40 m². Tato pravidla platí pro fyzické osoby, pro právnické osoby jsou podmínky lehce odlišné.

Žádost je nutné podat i pro stromy a keře, které rostou na soukromých zahradách, pokud splňují výše uvedené podmínky. Jiná pravidla platí pro lesní pozemky, kde se toto řeší na základě jiných předpisů.

Žádost o povolení kácení se podává na příslušný obecní nebo městský úřad. Žádost se vydává ve správním řízení. Žadatelem je nejčastěji vlastník pozemku, na němž se dřeviny nacházejí. Žádost může ale podat i nájemce (například zahrady), ale jen se souhlasem vlastníka.

Pokácení stromu vám úřady můžou i zakázat|foto:Shutterstock

Žádost o povolení se nepodává v případě, že se jedná o kácení dřevin z důvodu pěstebních za účelem obnovy porostů nebo provádění výchovné probírky dřevin, dále při kácení z důvodu výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů. Takové zásahy však musí oznámit majitel pozemku písemně oznámit nejméně 15 dní předem příslušnému obecnímu úřadu.

Povolení se nevydává také v případě, kdy je stavem stromů či keřů bezprostředně ohrožen život, zdraví lidí, nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Povinností toho, kdo provede kácení či úpravu dřevin je však neprodleně, nejdéle do 15 dnů toto oznámit opět příslušnému úřadu.

Kácení a zásadnější prořez stromů a keřů by se měly provádět v období vegetačního klidu. Za ten se počítá období od konce listopadu do konce března. Důvodem je jednak šetrnost zásahu, ale také ochrana ptáků a dalších živočichů, pro které bývá strom či keř v období mimo vegetační klid biotopem.

Nutno říct, že při žádosti o kácení je nutné vždy doložit vlastnictví pozemku či jiný vztah se souhlasem vlastníka a také popis dřeviny a odůvodnění, proč ji chcete skácet. Pokud má orgán státní správy pochybnosti například o špatném zdravotním stavu dřeviny či ji považuje za jinak významnou a důležitou, může si vyžádat odborný posudek dendrologa a rozhodnout na jeho základu, zda kácení povolí, či ne. A skutečně není vyloučeno, že v případě, kdy je to nutné, úřad v zájmu ochrany přírody kácení dokonce zakáže.

Za každou vykácenou dřevinu je vlastník pozemku nucen vysadit tzv. náhradní výsadbu, zpravidla realizovanou na pozemku žadatele. Nemusí se jednat o tentýž druh dřeviny,. Která je odstraněna, ale o plnohodnotnou náhradu v podobě stromů či keřů požadované kvality. Výjimkou je v tomto pouze kácení například v alejích a či stromořadích, kde je žádoucí dodržení druhové skladby těchto krajinných prvků.

Při kácení stromů však patří asi nejzákladnější pravidlo dvakrát měř, jednou řež. Je třeba opravdu důkladně zvážit, zda strom skutečně nelze zachránit například odborným dendrologickým zásahem. Jedná se totiž o důležité prvky krajiny, které navíc rostou většinou velmi dlouho. Lehkovážný zásah pak může někdy mít i pro nás samotné následky v podobě ztráty cenných živých artefaktů nejen na zahradách, ale i ve volné krajině. Náprava je sice většinou možná, my se však podoby, kterou původní strom kdysi měl, už pravděpodobně nedočkáme.