Kam zmizel pomník padlým? V základech kravína není, zjistil mladý kronikář z Branišovic

„Někdo tvrdil, že tady ten pomník po druhé světové válce vůbec nebyl. Někdo si ho pamatoval ještě ve 40. letech, někdo dokonce ještě v 50. letech,“ naznačuje Filip Drybčák, zatímco stojí u zdi kostela svatého Vavřince. Vede tudy chodník od obecního úřadu a na trávníku je prázdné místo, kde dřív stál pomník s desítkami jmen padlých.

Pomník padlým v obci Branišovice|foto:Obec Branišovice

„Měli jsme jenom různé dohady, jak to mohlo být. Protože kostel byl na samém konci druhé světové války zasažen při bombardování, takže během toho mohlo dojít k poškození,“ dodává kronikář.

Starosta Branišovic Marek Sovka (TOP 09) přitakává, že informace o tom, kam pomník zmizel, se různily. „Byla spousta řečí a drbů, že pomník byl zaorán do základů kravína,“ říká starosta, že této teorie se drželi, dokud Drybčák loni nenavštívil 96letou rodačku Theresii Pupp, rozenou Blažkovou. A ta si zmizení památníku s německými jmény pamatovala. „Pomník byl v květnu 1945 stržen Čechy. Nevíme, jestli zdejšími, nebo nějakými partyzány. Byl pak hozen do kráteru od bomby před obecním úřadem. Tím tu díru zasypali,“ popsala mu žena.

Theresie Pupp je součástí malé branišovické komunity žijící v Německu. Rodnou obec od té doby několikrát navštívila. Kontakt na ni kronikář získal od známých Jürgena Mittelhamera, kterého jednou potkal starosta u kostela, když tam zrovna řešil opravu obecních schodů. „Byl tu takový pán a pořád si něco fotil. Myslel jsem, že je to někdo z projekční kanceláře, tak jsem ho oslovil. Já na něj česky, on najednou německy. Dali jsme se do řeči, já mu pak dal fotky z konce druhé světové války, vyměnili jsme si e-maily a dohodli se, že se spojíme,“ vzpomíná si Sovka na setkání ještě než vypukla pandemie covidu.

Starosta Marek Sovka, Jürgen Mittelammer a kronikář Filip Drybčák|foto:Obec Branišovice

Muži se znovu setkali až později. Poznatky od německých návštěvníků obec využila a kronikář je zpracoval do knížky o dějinách Branišovic, která vyšla předloni. A po stále ještě ne moc známé historii pátrají dál. „My jsme v minulosti často měnili obce, pod které jsme spadali, takže máme archivní záznamy na více místech v kraji. Mnoho jsme toho o obci vlastně nevěděli. A je dobré po tom pátrat dál, třeba zjišťovat, kde dřív byly rybníky a kde by teď dávalo smysl vodní plochy obnovit kvůli zadržení vody v krajině,“ vysvětluje Sovka, proč ho historie jeho obce také zajímá.

Jak by měl vypadat nový pomník obětem války v Branišovicích|foto:Obec Branišovice

I Drybčáka práce baví, byť pracuje jako kurátor fotoarchivu v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. „Já tady žiji od narození, ale až od doby co jsem se té historii Branišovic začal věnovat, tak jsem začal vnímat, že po obci jdu třeba jen z autobusu domů, tak mě občas napadá, že jdu po ulici a říkám si, že tady bydlel ten a ten člověk a měl takový osud. A to je na té regionální historii zajímavé,“ přidává kronikář.

A připomíná, že už dřív se mu povedlo identifikovat všechna jména na původním prvoválečném památníku a doplnit tam některá chybějící. Branišovice o obnovu pietního místa usilují několik let, letos opět žádají o dotaci ministerstvo obrany. Bez ní na to malá obec nebude mít dost peněz. Nový památník už nebude mít původní podobu, ale modernější.