Kam jet na Den židovských památek, proč chránit olympioniky z Izraele a proč je aktuální Primo Levi

Den židovských památek

Ať jste během prázdnin na svých cestách po Česku kdekoli, skoro vždy je v blízkosti město s nějakou židovskou památkou, kterou můžete navštívit. Dochovaných synagog je u nás dnes totiž kolem dvou stovek, židovských hřbitovů je dokonce více, asi 370. Zajímavý program se navíc už tradičně chystá na druhou neděli v srpnu, kdy proběhne Den židovských památek. Na podrobnosti jsme se zeptali koordinátora akce Pavla Veselého z Židovské obce v Praze.

„11. srpna nás bude čekat na celkem 43 místech po celé České republice skoro 60 přístupných objektů – židovských hřbitovů, synagog, bývalých synagog nebo třeba bývalých židovských škol,“ upozorňuje Veselý.

„Za velkou pozornost tradičně stojí synagoga v Čáslavi, kde dlouhodobě probíhá rekonstrukce a zrovna teď jsme ve vyvrcholení její první fáze, což znamená, že v synagoze je krásně restaurovaný kazetový strop, krásně restaurované vstupní dveře. Ale za pozornost stojí určitě i regionální hřbitovy v Habrech, v Nečtinách nebo v Nýrsku. A samozřejmě takovou velkou výjimkou je v letošním roce přístupná bývalá synagoga v Novém Jičíně, která není volně přístupná pro návštěvníky, protože už od konce 60. let v této budově sídlí depozitář Státního okresního archivu Nový Jičín,“ doporučuje Veselý.

Kdo všechno se k akci připojil? A proč vlastně pražská židovská obec Den židovských památek organizuje? Poslechněte si celý rozhovor s Pavlem Veselým.

Izraelští olympionici mají nepřetržitou bezpečnostní ochranu

Udělat všechno pro to, aby se nezopakoval masakr izraelských sportovců na olympiádě v Mnichově v roce 1972. To je cílem bezprecedentního množství bezpečnostních agentů, kteří na právě zahájených olympijských hrách střeží 24 hodin denně izraelskou delegaci. Podle všeho jí totiž opravdu hrozí nebezpečí teroristického útoku. Pokračuje Gita Zbavitelová.

„Nejméně patnáct izraelských olympioniků dostalo před začátkem her výhrůžky, že budou zabiti, jestli do Francie přijedou. Někteří anonymové dokonce vyhrožovali, že zopakují masakr z olympiády v Mnichově v roce 1972, kde při útoku palestinských teroristů z organizace Černé září zahynulo jedenáct izraelských sportovců a trenérů. A dva současní olympionici, judista Piter Palčik a plavec Meiron Cheruti, dostali pozvánku na vlastní pohřeb,“ uvádí Zbavitelová.

„Ministr kultury a sportu Miki Zohar uvedl, že rozpočet na ochranu sportovců je letos dvakrát vyšší než na předchozí olympiádě v Tokiu. Izraelští agenti v Paříži mají kromě zbraní k dispozici i ,nejrůznější technologie‘ a spolupracují s francouzskými zpravodajci a policií. Izraelská bezpečnostní služba Šin Bet sportovce hlídá nepřetržitě při soutěžích i doprovodných akcích,“ dodává Zbavitelová.

Jaké jsou další důvody k obavám? A jak se na situaci dívají oficiální představitelé Francie? Poslechněte si celý komentář Gity Zbavitelové.

Stále aktuální dílo Primo Leviho

Kdo se zabývá židovskými dějinami a holokaustem, nemůže nenarazit na jméno italského spisovatele Prima Leviho. Jeho dílo totiž dodnes hraje zásadní roli pro pochopení hrůz nacistického Německa a toho, co se děje s člověkem v extrémních podmínkách. Primo Levi by se 31. července dožil 125 let. A to je také důvod, proč ho právě nyní v připomíná Leo Pavlát.

„Levi jako mnoho těch, kdo v smrtících lágrech přežili nacistický teror, chtěl, jak napsal, ‚podat svědectví, nechat zaznít svůj hlas‘. Tomuto předsevzetí – nehledě na to, že byl plných 27 let ředitelem chemické továrny – plně dostál,“ říká Pavlát.

Jak později uvedl: „Můj vzor, můj styl byly týdenní zprávy, jaké se píší v továrnách: musí být přesné, stručné, výstižné.“

„Takto, dokumentárně věrně vydal v roce 1947 svou první knihu Je-li toto člověk. Prodalo se jí 600 výtisků, ale její druhé vydání po deseti letech se jen v Itálii dočkalo půlmilionového nákladu. Kniha byla přeložena do dalších jazyků a celosvětově výjimečné postavení si získala i Leviho další díla. Jen česky jich vyšlo sedm,“ doplňuje Pavlát.

Jak se tedy Levi díval na člověka? Může se podle něj poučit ze svých chyb?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.