Jihlavská ZOO má mláďata křečka stromového. Hlodavce ale lidé většinou nezahlédnou

14. září 2020 06:00

Zoologická zahrada v Jihlavě má od léta nová mláďata. Návštěvníci je ale jen tak neuvidí. Nikdy totiž nespatřili ani jejich rodiče.

Žijí v části ZOO, které se říká zázemí a kde jsou zvířata sice v chovu a mají plnou péči ošetřovatelů, ovšem bez možnosti kontaktu s návštěvníky.

Písklavé zvuky

„Akorát teď už tam nejsou ty písklavý zvuky těch mláďat, ale už nám jenom nadávají,“ otevírá opatrně ředitel jihlavské ZOO Jan Vašák padací dvířka u malé bedýnky, ve které křečci stromoví – jinak známí pod původním názvem antsangy – přečkávají den.

Akční začínají být spíše až za soumraku. To ale návštěvníky zahrady mrzet nemusí, antsangy stejně zatím bydlí v nepřístupné části zahrady. „Přemýšlíme v průběhu roku či dvou, že bychom na ně vytvořili i nějakou expozici v podstatě v rámci africké vesnice.“

Skrytá zvířata

Zatím ale antsangy tráví čas mezi druhy zvířat, které jsou očím návštěvníků skryté. Možná i díky tomu se ale letos poprvé podařilo v zahradě odchovat mláďata těchto hlodavců.

Křeček stromový, ZOO Jihlava

Podle ředitele nejspíš vůbec poprvé nejen u nás, ale i na světě, tedy alespoň v případě jedinců narozených v zajetí. Potvrzuje to i vedoucí zoologického oddělení zahrady Richard Viduna: „Po diskuzi s kolegy, s chovateli, jsme pojali podezření, že se v hnízdní budce něco děje, tak jsme následně šli budku zkontrolovat a slyšeli jsme tam zvuky, které signalizovaly přítomnost mláďat, v tu chvíli jsme omezili nějaké zbytečně rušivé elementy.“

Křeček?

Zároveň je jihlavská zahrada jednou ze šesti ZOO v Evropě, která křečky stromové chová, ač místní zoologové označení křeček pro tato zvířata úplně neuznávají. „Proč se používá tady tohle, tak oni mají lícní torby, takže patří do skupiny takzvaných madagaskarských křečků, ale s těma evropskýma křečkama nemají vůbec nic společného. Máme třeba křečky velký, to jsou taky madagaskarský, to zase vypadá jak klokan.“

Antsangy totiž mají například ke klasickým křečkům džungarským, které si lidé chovají doma v teráriu, skutečně daleko. Mají dlouhé ocasy, ostré zuby a drápy a samci dosahují i váhy kolem půl kilogramu. Při vážení nebo odchytu zvířat z výběhu tak musí mít chovatelé silné kožené rukavice, aby je zvířata neporanila.

autoři: Tereza Pešoutová , mik