Jeseníky, Šumava i Vysočina. Kůrovec likviduje oslabené lesy

„Příčinami takto zásadního nárůstu populace lýkožrouta smrkového je s největší pravděpodobností rychlý nástup jara s vysoce nadprůměrnými teplotami umožňujícími rychlý vývoj brouků a dlouhodobé oslabení porostů suchem. Jejich obranyschopnost je nedostatkem vláhy zásadně oslabena,“ řekl serveru Ekolistlesnický expert Jan Příhoda.

 Mapa kůrovce k začátku června 2018. Barva kolečka značí množství zachycených škůdců. | Foto: kurovcoveinfo.cz | Zdroj: http://www.kurovcoveinfo.cz/

Posledních osm let je podle měření ČHMÚ mimořádně teplých, a navíc klesá počet deštivých dnů. Tyto nepříznivé podmínky si pak vybírají daň především ve smrkových lesích.

Proč tolik smrku?

Důvody, proč smrk tvoří asi 51 % tuzemských (nejen) hospodářských lesů, jsou nasnadě: rychle roste a jeho dřevo se snadno opracovává. Navíc se používá třeba i pro výrobu papíru.

Jenže rychlý růst má své nevýhody: mělký kořenový systém smrku „nedosáhne“ na stále klesající hladinu vody v půdě. Oslabené stromy pak snáze podlehnou parazitům, zejména zmíněnému kůrovci.

Lýkožroutům naopak teplé počasí nahrává, ročně stihne vícero rojení a lavinovitě se šíří.

Lesy na Rožnovsku ničí sucho a kůrovec|foto: Libor Netopil

Vzhledem ke změně klimatu pak v budoucnu bude ubývat míst, kde smrk přežije. Podle modelu, který vypracovalo Centrum globální změny Akademie věd ČR, budou do roku 2040 pro smrkové porosty v Česku vhodné pouze lesy v horských oblastech.

Přírodní podmínky tedy budou nahrávat spíše pěstování buků a dubů, jenže po nich není na trhu se dřevem taková poptávka: „Veškerá dnešní krajina, včetně lesů, je ovlivněná člověkem. Ze smrku nebo borovice si postavíte dům. Z listnáčů ne, ostatně poptávka zpracovatelů po listnáčích je obecně velice nízká,“ řekl serveru iROZHLAS již před časem Petr Pacourek z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.

Dnes naplánované změny ve skladbě lesů by se navíc projevily za desítky nebo spíše až za stovky let.

Jak hospodaříme

Podle zemědělského analytika Petra Havla ale není smrk jediným důvodem současné kalamity, což dokládají naopak zdravé smrkové porosty u Plešného jezera na Šumavě, které zde prosperují už víc než tisíc let. Díl viny má podle něj i nevhodné hospodaření, zejména příliš velké lesní celky. „Na rozsáhlých územích lze jen těžko dohledat všechny rizikové souše, vývraty či poškození každého stromu parazity, houbovými chorobami a další rizikové faktory, jejichž důsledkem je mimo jiné přemnožení kůrovce,“ píše Havel.

Lesy na Rožnovsku ničí sucho a kůrovec|foto: Libor Netopil

Pečlivější péče, která by dokázala kalamitu zastavit nebo zpomalit, vyžaduje dostatek pracovníků — a ti se do lesnictví příliš nehrnou. Podle šetření Českého statistického úřadu v lesnictví celkově pracuje přes 13 tisíc osob, přičemž jejich počty od roku 2013 stagnují. Není divu, průměrná hrubá mzda zde činí necelých 27 tisíc korun, přitom celostátní průměr je přes 31 tisíc. Statisitku mezd v lesnictví navíc táhnou nahoru platy úředníků: když z ní odebereme státní sektor, vyjde průměrná měsíční odměna lesníků na méně než 25 tisíc.

Vláda se snaží situaci řešit alespoň sezonními vízy pro dělníky z Ukrajiny, jde ale o byrokraticky náročnou cestu, kterou se sem do léta nedostane více než 500 lidí. Dřevařské firmy ale poptávají asi dvě tisícovky.

Příroda to vyřeší

Pokud pomineme hospodářské ztráty, kůrovcová kalamita není pro les jenom škodlivá. Odumřelé stromy (nejsou-li z lesa odstraněny) pomáhají při postupné obrodě porostu, na místě se pak daří řadě živočichů, včetně těch ohrožených.

Podle Jiřího Kropáčka z Akademie věd se les dokáže s kůrovcem postupně vyrovnat. Při výzkumu v oblasti Plešného jezera se ukázalo, že „sežrané“ části lesa se samovolně obnovují, a to poměrně rychle.

Přesto tento proces trvá řadu let. Na to, že není každý les zelený a že k lesům patří i rozsáhlejší suché oblasti, si tak turisté při jejich rekreačním využívání zřejmě budou muset zvyknout.