Je na tisícikoruně, přispěl k národnímu uvědomění a mohl mít i šlechtický titul. Čím si František Palacký vysloužil přezdívku Otec národa?
„Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom ho vytvořit.“ Takto zní zjednodušená verze snad nejznámějšího citátu Františka Palackého – českého historika, politika a spisovatele.
Narodil se v červnu 1798 v Hodslavicích na Moravě, do rodiny evangelického učitele. Jeho dílo Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě bylo prvním komplexním zpracováním naší historie a mělo zásadní význam pro rozvoj českého národního uvědomění, čímž si vysloužil přezdívku Otec národa.
Palacký byl také významným politikem. Zasedal v Českém sněmu a předsedal Slovanskému sjezdu v Praze. Od císaře Františka Josefa I. obdržel řád Železné koruny II. třídy, na jehož základě si mohl nárokovat šlechtický titul. Tohoto práva ovšem nikdy nevyužil.
Roku 1868 měl tu čest slavnostně poklepat na základní kámen Národního divadla. A samostatný český stát uctil význam Františka Palackého tím, že je od roku 1993 na naší tisícikorunové bankovce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
