Jak oslavit 100. výročí Kafky s Židovským muzeem, jak s Kafkou cestovat a připomeňte Den Jeruzaléma

Kafka 100: Židovské muzeum připravilo výstavu i sérii přednášek předních světových kafkologů

Přesně před 100 lety, 3. června 1924, zemřel v sanatoriu v rakouském Kierlingu 40letý Franz Kafka. Jeho dílo ale dodnes inspiruje čtenáře na celém světě. Svědčí o tom i to, že při této příležitosti pořádají české i zahraniční instituce nejrůznější akce, kterými dílo pražského rodáka připomínají a ukazují, že je i po 100 letech velice aktuální. Speciální program ke kafkovskému jubileu připravilo i Židovské muzeum v Praze. Zeptali jsme se na něj jeho ředitelky Pavly Niklové.

„V pondělí zahájíme výstavu izraelského výtvarníka a typografa Odeda Ezera. Nazvali jsme ji Samsovo tajemství. Autor v ní rozvíjí myšlenku, že Řehoř Samsa byl také spisovatel, který si stejně jako Franz Kafka přál, aby jeho tvorba byla zničena. A jediné, co nám zůstalo, je 24 knižních obálek a jejich autorem je právě Ezer. Je to taková tajemná imersivní instalace, která vás pohltí ze všech stran a každý divák si může představovat, o čem mohl Řehoř Samsa psát,“ vysvětluje Niklová a dodává:

„Dalším velkým projektem je cyklus přednášek a panelových diskusí, kterému říkáme Transatlantic Kafka.“ Ten proběhne ve od 17. do 20. června v Maiselově synagoze a vystoupí na něm řada českých i zahraničních spisovatelů, literárních teoretiků i překladatelů.

Jakým tématům se tam budou kafkologové věnovat? Má vlastně pražské Židovské muzeum nějaké předměty spojené s Kafkou? A v čem je Kafka aktuální i dnes? Poslechněte si celý rozhovor s Pavlou Niklovou.

Kafka na cestách

Nejznámější Pražan Franz Kafka nebyl „jen“ úředník a vážný spisovatel, jak by se mohlo zdát z jeho několika dochovaných fotografií. Kafka také velice rád cestoval a zajímal se o moderní technologie nebo třeba i o zdravou stravu. O jeho výletech po celé Evropě právě vyšla nová kniha. Její autoři, novinářka Judita Matyášová a fotograf Jan Jindra, v Kafkových stopách procestovali asi 70 míst po celé Evropě. A dali dohromady průvodce Cesty Franze Kafky. Terezie Jirásková o něm natáčela přímo s Juditou Matyášovou.

„My jsme se hlavně inspirovali tím, co Kafka popisuje ve svých cestovních denících a dopisech,“ říká Matyášová. „Procestovali jsme jednotlivé lokality a úplně nás fascinovalo, co všechno jsme o Kafkovi zjistili, jak rozmanité měl zájmy,“ dodává Matyášová a doplňuje, že o Kafkovi například vůbec netušili, že byl milovníkem moderních technologií.

V roce 1909 se tak třeba Kafka jel podívat na mezinárodní aviatickou přehlídku. Tam si ovšem všímal také módy, oděvů dam v publiku a jejich kloboučků.

Proč se Kafka zajímal i o zdravý životní styl? Jaká byla jeho oblíbená místa? A jak průvodce Cesty Franze Kafky vypadá? Poslechněte si celý rozhovor s Juditou Matyášovou.

Posvátný pozůstatek jeruzalémského chrámu

Nejdůležitějším městem pro Židy na celém světě je už od biblických dob bez pochyby Jeruzalém. Svého speciálního svátku se ale toto izraelské město dočkalo až po svém sjednocení během šestidenní války v roce 1967. Takzvaný Den Jeruzaléma připadá letos podle židovského kalendáře na středu 5. června. Pokračuje Leo Pavlát.

„Ikonickým obrazem vítězství Izraele v pro něj existenční válce se tehdy stal snímek vojáků, kteří jako první stanuli u jeruzalémské Západní zdi. Je to totiž právě tato památka, které v židovské paměti patří zcela zvláštní místo," vysvětluje Pavlát.

„Podle židovské tradice je Západní zeď pozůstatkem vnějších hradeb druhého jeruzalémského chrámu, který Římané zničili při dobytí města roku 70. Následovalo takřka úplné vyhnání Židů z jejich historické vlasti a vzpomínka na Západní zeď zůstala od té doby, nehledě na vládce města, neměnným znamením židovské víry,“ popisuje Pavlát.

Jak o Západní zdi mluví dávné midraše? Co je to „kvitl“? A je možné své prosby vložit i někde v Česku?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.