Hymna dostala žďárské ochotníky ke snu
Padesát let čekali ochotníci ze Žďáru nad Sázavou, že si zahrají na jevišti hlavní scény Jiráskova Hronova. Loni se jim tento sen splnil. „Dodnes tomu nemůžeme uvěřit, je to prostě nádhera,“ říká režisér a vedoucí souboru Jan Krška.
Do Hronova se dostali se Smoljakovou hrou Hymna, která se nese v ryze cimrmanovském stylu. Šmrnc jí dodává pěvecký sbor, od kterého návštěvníci uslyší například slovenskou hymnu v maďarštině nebo mohou zavzpomínat na Internacionálu. To vše zaujalo porotce různých přehlídek natolik, že nakonec herci dosáhli své vysněné mety.
Ani po takovém úspěchu ale žďárští ochotníci neusnuli na vavřínech. Hymnu mohou diváci pořád vidět, nově nastudovali také hru Zelňačka, kterou mnozí z nás znají ze stejnojmenného filmu s Louisem de Funés. "Odehrává se sice na francouzském venkově, ale řeší problémy, které známe i my. Vysidlování vesnic, hypermarkety namísto polí," podotýká jeden z hlavních představitelů Jaroslav Buček.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
