Hnojení pokojových rostlin. Fungují „zázračná“ hnojiva, po kterých pokojovky vykvetou téměř přes noc?

10. březen 2023

Pokojovým rostlinám se mnohdy nevěnujeme tak, jak by si zasloužily. Nepřesazujeme je a zalijeme až tehdy, když rostlina svým stavem volá o pomoc. A hnojení? To je taky kámen úrazu. Živiny bychom pokojovkám dodávat měli, ale řiďme se u toho zdravým rozumem. Nebo návodem na nádobě s hnojivy. Ne „zaručenými“ recepty z internetu. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Když na některých webových stránkách čtu, že orchideje nebo další rostliny vykvetou ihned po použití zázračného hnojiva, například po kvasnicích rozpuštěných ve vodě nebo po vymáčených slupkách od banánů, říkám si, že by lidé měli používat zdravý rozum.

Pokud rostliny vykvetou vzápětí po pohnojení těmito „zázračnými“ roztoky, měly květy naindukované už mnohem dřív, hnojení to nezpůsobilo. Proč? Mnohé květiny se totiž řídí v zakládání květů délkou dne.

Rostliny pocházející z rovníkových oblastí jsou zvyklé na dvanáctihodinový den a noc. Taková délka dne u nás nastává okolo jarní a podzimní rovnodennosti. Proto tvorba základu květů a jejich vývoj začíná právě v tomto období. Rostliny pak kvetou obyčejně v létě nebo, což vítáme více, v zimě. Druhy, pocházející z oblastí, kde délka dne kolísá mezi osmi a šestnácti hodinami, jsou zařízené trochu jinak. To, že mají kvést, je ‚trkne‘ v jinou roční dobu. Příkladem mohou být vánoční a velikonoční kaktusy.

Rostliny se dají oklamat. To známe třeba od vánočních hvězd. Když jim začneme zkracovat den od poloviny srpna, vykvetou o pár týdnů dřív, než bez zatemňování. Tedy včas, abychom si je mohli postavit na předvánoční a vánoční stůl. Bez zatemňování by kvetly až po Novém roce. Když jim budeme naopak svítit třeba do října, pokvetou ještě mnohem později.

Dostatek či nedostatek světla může být důvodem toho, že některé druhy rostlin na chodbě kvetou, ale v pokoji, kde máme silný zdroj světla a v zimě si dlouho svítíme, nevykvetou. Mnohdy stačí pár minut osvětlení takzvanými ledkami nebo zářivkami se studeným bílým světlem za večer, a přerušuje se u rostlin indukce a tvorba základů květů.

Jak často a čím pokojové rostliny hnojit? Poslechněte si v reportáži.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.